Jazykovědma prozrazuje: Jak perník ke svému jménu přišel

Lahodný perník se u nás připravuje již od 14. století a recepty na jeho přípravu patřily ke střeženým tajemstvím. Jak tato oblíbená pochoutka ke svému jménu přišla?
05.04.2022 - Barbora Jelínková


Lahodné perníčky sice každý pečeme podle vlastního receptu, ale asi málokdo do nich přidává pepř. Přitom právě zmíněné koření dřív do perníkového těsta náleželo, a to v – pro nás nejspíš nezvyklé – kombinaci s medem. Navíc dokonce propůjčilo sladkému pečivu jméno: Jeho původní název totiž zněl „peprník“, a „pepř“ v něm tudíž slyšíme docela zřetelně.

TIP: Jazykovědma prozrazuje: Jak punč ke svému názvu přišel?

Teprve později se uvedené slovo zjednodušilo na současný „perník“, který už svůj pepřový původ dobře skrývá. Pepř v perníku ovšem nepředstavuje výsadu češtiny: V některých německých dialektech se perníku dodnes říká „Pfefferkuchen“, tedy doslova „pepřový koláč“.

Kořeněná historie perníku

Perník má prastarou historii a je významně spjatý s kulturními dějinami lidstva. První zmínka o perníkářích a perníku v Čechách, jeho výrobě a prodeji je z roku 1335. Kromě mouky a vysoce kvalitního medu je při přípravě perníku velmi důležité koření. Koření dodává perníku chuť a každý mistr perníkář měl svou vlastní recepturu. Tuto recepturu uchovával ve velké tajnosti a předával ji jen svému nástupci. Ze středověkých receptur je nám známo až 90 druhů vzácných bylin a koření přidávaných do perníku.

Zákoutí jazyka objevuje Markéta Gregorová twitter.com/jazykovedma.


Další články v sekci