Jazykovědma prozrazuje: Co jsou to ty „doprovody“?

O verších velikonočních koled a jiných lidových říkadel obvykle příliš nepřemýšlíme. Jako děti jsme se je zkrátka naučili zpaměti a coby dospělí už se po jejich významu nepídíme. Proto asi většina z nás zná říkanku „Hody, hody doprovody“ právě v této podobě – tedy se slovem „doprovody“. Ve skutečnosti nejde o jedno slovo, nýbrž o dvě, a to o předložku „do“ a podstatné jméno „Provoda“.

TIP: Jazykovědma radí: Kde se vzalo úsloví „bez ztráty kytičky“ a jak vzniklo „pexeso“

Když něco trvá „do Provody“, míní se tím první neděle po Velikonocích. Provodní neděli bychom v současné češtině pojmenovali nejspíš Průvodní, protože „provoda“ se dřív říkalo průvodu. Podle křesťanského výkladu odkazuje zmíněný název ke svátečním průvodům věřících vydávajících se do kostela. První neděle po Velikonocích totiž kdysi tvořila součást svátků, jež trvaly ještě osm dnů od Božího hodu až do Provody. 

Zákoutí jazyka objevuje Markéta Gregorová twitter.com/jazykovedma.