Jak žluté plody dobyly svět: Banánovníky lidé pěstují již 10 tisíc let

Zřejmě nejoblíbenější ovoce světa představuje dost možná také nejstarší plodinu, kterou kdy člověk cíleně kultivoval.
29.01.2022 - Barbora Jelínková


Podle botaniků se banánovníky začaly ve své domovině v jihovýchodní Asii pěstovat přibližně před 10 tisíci lety, tedy například ještě před domestikací rýže. O rozšíření do zbytku starého světa se později postarali arabští obchodníci, kteří také rostlině dali její dnešní název – podle arabského „banan“ neboli „prst“ – a vyšlechtili i sladší, bezsemenné kultivary podobné současné variantě.  

Banánoví baroni a houbová hrozba

Americký kontinent se do kontaktu s banány dostal až s příchodem evropských kolonizátorů, kteří s sebou na lodích přivezli i sazenice. Rostliny se v tropické oblasti dobře ujaly, trvalo však několik staletí, než se z jejich pěstování stal masový byznys. Na území USA se první banán objevil u příležitosti jubilejní Mezinárodní výstavy v roce 1876, konané ke 100. výroční vzniku státu. Návštěvníci si mohli jeden kus nevídaného ovoce koupit za 10 centů, v přepočtu na dnešní ceny asi za 50 korun: Prodával se zabalený v papíru a jedl se příborem. 

Americké strávníky si chuť žlutých plodů podmanila, což otevřelo cestu skupině prvních obchodníků: Devět let nato založili společnost Boston Fruit Company, pozdější Chiquitu, skupovali rozsáhlé pozemky v Karibiku a měnili je na plantáže. Šlo o skutečné průkopníky transkontinentálního obchodu. Jak v knize „Banány: ovoce, které změnilo svět“ připomíná Dan Koeppel: „Nikdo do té doby neslyšel, že by se ovoce vozilo lodí přes oceán.“

Zmínění obchodníci také vybudovali gigantické chladicí sklady a protkali kontinent sítí železnic čistě pro převážení ovocného nákladu. Aby zájem ještě podpořili, neváhali se „banánoví baroni“ uchylovat ke kontroverzním praktikám: Rozdávali dokonce americkým školákům letáky a propagovali v nich banány jako nezbytnou součást moderního jídelníčku.

TIP: Hořká pravda o sladkých banánech: Pesticidy, tuny odpadu a vyčerpávající dřina

V polovině 20. století se však středoamerické plantáže staly obětí houbové choroby, jež zdecimovala téměř celou úrodu. Záchrana přišla v podobě kultivaru Cavendish, který v roce 1834 přivezl vévoda William Cavendish z Mauricia. Když se ukázalo, že odrůda dokáže tzv. panamské chorobě vzdorovat, postupně drtivě převládla. Nicméně v polovině roku 2019 znepokojilo pěstitele v Karibiku zjištění, že se škůdci vrátili a podle všeho dokázali napadnout i odolné Cavendishe. Nepodaří-li se v nejbližší době vyvinout účinný fungicid, může je potkat stejný osud jako jejich předchůdce.


Další články v sekci