Jak si získat přízeň: Také ve zvířecí říši se předávají svatební dary

Stále častěji můžeme být překvapeni tím, jak „lidsky“ se někteří tvorové chovají. Mnoha zvířecím druhům není cizí ani rituál předávání svatebního daru, v němž dochází i k podvodům, náročnému hodnocení ze strany nevěsty nebo naštvání odmítnutého nápadníka
10.08.2022 - Jaroslav Petr


O mimořádné delfíní inteligenci jsou zoologové již dávno přesvědčeni. Sympatické kytovce dokonce přistihli při používání nástrojů, když zdokumentovali, jak si na citlivé čenichy navlékají duté mořské houby. Ty jim slouží jako chrániče, aby se neporanili, když ryjí v písčitém mořském dně a hledají ukryté ryby a další živočichy. Také australské delfíny druhu Sousa sahulensis vědci zaznamenali s mořskými houbami. K čemu jim jsou ale dobré, když je nepoužívají jako chrániče?

Houbový důkaz zdatnosti 

Tým vedený Simonem Allenem z University of Western Australia sleduje delfíny Sousa sahulensis ve vodách při severozápadním pobřeží Austrálie déle než deset let. Zoologové je opakovaně přistihli při vynášení velkých mořských hub ze dna k hladině. Pokaždé šlo o samce, který velkou houbu nejprve odloupl ode dna a následně s ní balancoval na čenichu a nabízel ji tak samičkám. Přitom se předváděl a ozýval se zvuky typickými pro dvoření.

„Když jsme při tomto komplikovaném chování přistihli delfíny poprvé, byli jsme tím docela zaskočeni,“ přiznává Simon Allen. „S postupem času jsme je ale pozorovali znovu a znovu a začali jsme chápat, že nejde o pouhou náhodu.“

Vědci nepochybují o tom, že houba slouží jako dar, který má samci získat přízeň samičky. Co z něj však samička má, když houbu nijak prakticky nevyužije? Mnohé naznačuje fakt, že samci vybírají ty největší houby, které jsou přisedlé ke dnu velkou plochou. Odloupnutí od podkladu vyžaduje sílu a nemalý fortel. Svým furiantským kouskem jako kdyby nápadník samičce říkal: „Teda byla to fuška, ale zvládl jsem to. Podívej se, co dokážu!“

Dva dělníci, jeden nápadník

Jak uvádí Simon Allen a jeho spolupracovníci ve studii publikované ve vědeckém časopise Scientific Reports, samec tímto zvláštním způsobem dokazuje svou zdatnost a schopnosti. Tato demonstrace síly a dovedností nemusí být nutně určena jen samečkově vyvolené, ale adresáty jsou zřejmě i potenciální sokové. Těm jako kdyby nepřímo vzkazoval: „Jen se koukněte, co zvládnu! Kdo z vás se mi troufne vyrovnat?!“

Samci delfínů Sousa sahulensis ale vždycky nehrají úplně fair play. Někdy se k dobývání kapitální houby spojí dva. Samec, který nakonec prezentuje výsledek společné práce, se pak z části chlubí cizím peřím. Sám by tak velkou houbu ze dna jen tak nevyzvedl. 

Houba slouží delfínům jako jakýsi „svatební dar“. Nakolik však zvyšuje samečkovy šance na úspěch oproti samotnému chování typickému pro námluvy, vědci zatím nevědí.

Podvody pavoučích slabochů

Svatební dary nejsou v přírodě ničím výjimečným. Samečkové často přinášejí samičkám potravu, aby si získali jejich přízeň. „Nevěsta“ tak dostává živiny, které zčásti spotřebuje sama a zčásti je investuje do potomků. Otec tak svatebním darem nepřímo přispívá k zdatnosti dalšího pokolení. Někdy jsou ale příběhy svatebních darů komplikovanější.

Pavouk lovčík hajní (Pisaura mirabilis), který je hojný i na našich lukách, nabízí samičkám kořist zabalenou do pavučiny. Do rozpaků však neupadá ani v případě, že narazí na atraktivní samičku a zrovna nemá nic, čím by si koupil její přízeň. Do pavučiny zabalí místo tučné mouchy třeba kousek listu nebo jinou nepoživatelnou věc. Hlavně aby nezapomněl balíček navonět svým tělesným pachem. Pokud lovčík samičku na navoněnou návnadu naláká, má vyhráno. Zatímco se ošálená nevěsta dobývá do balíčku, podvodný nápadník neztrácí čas a pustí se s plnou vervou do páření.

Samečci pavouka lovčíka hajního (Pisaura mirabilis) jsou pěkní podvodníci – své vyvolené často nabízejí bezcenný předmět zabalený jako hodnotnou pochoutku. (foto: Shutterstock)

Slabší samečkové se k podvodům uchylují jako ke standardní strategii. I když se jim povede ulovit kořist, samičce ji nenabídnou. Úlovek sežerou sami. Pro samičku jim výživná porce nezbude a jako svatební dar nabízejí nejedlou imitaci.

U řady živočichů ovšem podvádění nepřipadá v úvahu. Samci nezbývá než předložit samičce vizitku, kterou jasně demonstruje své kvality. Třeba u mušek octomilek druhu Drosophila subobscura samec vyvrhne před samičku výživnou tekutinu. Ta si pak zvolí partnera k páření podle množství a kvality předložené potravy, kterou má přímo před očima

Velká kritika i opožděná lítost

Také mnohé další samičky nekupují zajíce v pytli a své ctitele si prostřednictvím jejich svatebních darů důkladně proklepnou. Platí to i o ledňáčkovi říčním (Alcedo atthis). Sameček nejprve naloví ty nejvybranější rybky a ty pak před samičkou začerstva vyvrhne. Samička je při hodnocení úlovku náročnější než šéfkuchař vyhlášené rybí restaurace. Hodnotí nejen velikost rybek, ale také jejich druh.

Ledňáček říční (Alcedo atthis) se při získávání partnerky musí velmi snažit, aby jí předložil skutečně vybrané kousky nalovených ryb. (foto: Shutterstock)

Například mřenka mramorovaná (Barbatula barbatula) neudělá na samičku kdovíjaký dojem. Naopak k zaručeným svatebním darům patří střevle potoční (Phoxinus phoxinus) a koljušky tříostné (Gasterosteus aculeatus) se na žebříčku obliby nacházejí zhruba uprostřed. Zásadou „malé ryby, taky ryby“ se samičky ledňáčků při hodnocení daru jednoznačně neřídí. „Podměrečné“ kousky jednoduše neberou v úvahu a chovají se, jako kdyby jim je sameček vůbec nepředložil. 

To ovšem neznamená, že by samička mohla s výběrem dlouho váhat. O tom jestli dar a nápadníka bere nebo ne, se musí rozhodnout zhruba do deseti minut. V opačném případě sameček rybky zase spolyká a odletí pryč. Někdy samička „propásne časový limit“ a když vidí, že samec „balí krám“, začne o rybky doslova žebrat. Naštvaný samec však její opožděný zájem ignoruje a svůj dar spolyká do posledního kousku. 

Darovaná investice do budoucnosti

Velké diskuse vedou zoologové o svatebních darech u šimpanzů učenlivých (Pan troglodytes). Samci se dělí se samicemi i o maso ulovených zvířat a někdy i o vysoce ceněnou rostlinnou potravu, např. o plody papáji, která není v Africe původní a pěstuje jen na plantážích. Krádež lidmi pěstované papáje je riskantní záležitost, protože domorodci si úrodu hlídají. Šimpanz přistižený při krádeži plodů riskuje v lepším případě výprask holí, v horším případě i smrt zastřelením. Plod papáji je proto lukrativní zboží a zároveň i důkaz zdatnosti a odvahy.

TIP: Chytrý jako prase: Vědci poprvé přistihli prasata při používání nástrojů

Někdy se zdá, že si samec koupí takovým dárkem přízeň samičky a ta se s ním pak o to ochotněji páří. Jindy to však vypadá, že dárek nezabral a samec si jím přízeň samice nezískal. V těchto případech jde ale zřejmě ze strany samce o dlouhodobější investici, která se zúročí až s odstupem času. Samci, kteří obdarovávali samice masem, se totiž v následujících několika měsících s těmito samice páří přeci jen častěji. 


Další články v sekci