Na úsvitu dějin | 9000 př. n. l.
Z uvedené doby máme nejstarší doklady o výrobě a pití piva v Mezopotámii. Podle mnohých archeologů právě pivo, a nikoliv chleba, přimělo lidstvo začít okolo roku 9 000 př. n. l. cíleně vysévat ječmen. Zlatavý mok se tedy možná stal jedním z impulzů, jež nastartovaly neolitickou revoluci a zrod prvních civilizací.
K poctě bohyně | 4000 př. n. l.
Sumerové, žijící v úrodné oblasti při soutoku Eufratu a Tigridu, využívali přirozenou fermentaci pro výrobu opojného moku, nazývaného „božský nápoj“. Pochází od nich i nejstarší známý recept z roku 1782 př. n. l. – je součástí chvalozpěvu k bohyni piva známému jako „hymnus na Ninkasi“. Sumerský nápoj kaš byl samozřejmě nefiltrovaný, a tudíž zakalený, a neobsahoval chmel.
Lék na neduhy | 2000 př. n. l.
Staří Egypťané si dopřávali zlatavý mok denně, a tamní lékaři ho dokonce předepisovali na mnohé potíže. S nádobkami piva se nechávali pohřbít faraoni a jako mzdu jej dostávali i dělníci. Nápoj se těšil nesmírné oblibě také u Babyloňanů, kteří vyráběli na dvacet druhů – srkali ho přitom slaměnými brčky.
Podle Chammurapiho | 1772 př. n. l.
První regulace piva se objevila v zákoníku babylonského krále Chammurapiho. Panovník upravil způsoby placení nápoje v hospodách i metody jeho čepování a výroby. V nařízení se mimo jiné píše: „Kdo bude míchat do piva vodu, bude utopen v sudu nebo trychtýřem do něj bude pivo lito tak dlouho, dokud nezemře.“
Chlouba klášterů | 6. století
Zatímco u Římanů si pivo, označované jako „nápoj barbarů“, přílišnou popularitu nevydobylo, středověk jej vzal opět na milost. Přibližně od 6. století se výroba přesunula z domácností do klášterů a výrazně se zdokonalila. Mniši mohli popíjet i v době půstu a podle záznamů povolovaly některé kláštery denní spotřebu až pěti litrů na hlavu.
Proti choleře | 582
Narodil se Arnulf z Met, pozdější biskup ve francouzských Metách a jeden z patronů piva. Mimo jiné pomohl ukončit epidemii cholery, když přesvědčoval lid, aby pil raději zlatavý mok než zamořenou vodu.
Nejstarší na světě | 1040
Benediktinský klášter ve Weihenstephanu v dnešním Bavorsku začal vyrábět vlastní zlatavý mok. Dnes je tak zmíněné opatství nejstarším kontinuálně fungujícím pivovarem na světě.
Budiž chmel! | 1079
Některá německá opatství začala používat jako přísadu chmel – a zrodilo se moderní pivo. Dřív se nápoj dochucoval větvičkami smrku, sušenými květinami či hořkými kořeny rostlin. Chmelová novinka se však rychle uchytila, dílem i proto, že fungovala jako výborný konzervant.
Z klášterů do hostinců | 1200
Zlatavý mok nastoupil cestu ke komerční produkci. V Německu, Rakousku a Anglii ho bylo možné sehnat už nejen v klášterech, ale i v hostincích. Zatímco Němci upřednostňovali studené pivo, v Anglii se pilo teplé.
Pravé německé pivo | 1516
Potravinové přísady v pivu poprvé omezil tzv. německý zákon o čistotě, vydaný v Reinheitsgebotu a platný nejdřív v Bavorsku a později v celém Německu. Umožňoval nápoj vyrábět pouze z vody, chmele a sladu. Teprve v roce 1871 nařídil pruský premiér Otto von Bismarck upravit reguli podle moderních znalostí a technologií.
Vynález kněze | 1570
Podle legendy stál u zrodu lahvového piva anglikánský kněz a zapálený rybář Alexander Nowell. Když se jednou vydal chytat poblíž Londýna, přibalil si s sebou domácí pivo přelité do lahví. Nejstarší doklady o komerčním lahvování však pocházejí až z konce 17. století, kdy se mok lil do stejných nádob jako víno.
Nápoj královny | 1599
Alžběta I. s oblibou popíjela ke snídani silný „ale“ – svrchně kvašené pivo bez přísady chmele, jež bylo tehdy v Anglii populární. Chmel se sice do země dostal z Nizozemska již koncem 14. století, ale ještě dalších 200 let byl často považován za „špinavý a zhoubný plevel“.
Chvála Pasteurovi | 1880
Francouzský badatel Louis Pasteur vynalezl tzv. pasterizaci. Podstatou je krátkodobé zvýšení teploty, jež zničí patogenní mikroorganismy. Metoda se záhy uplatnila i při výrobě piva.
Zhoubná prohibice | 1919
V USA začal platit prohibiční zákon, což vedlo ke krachu řady malých pivovarů. Z původních 600 podniků zbylo po skončení regulace jen pár desítek a tradice se již v plném rozsahu neobnovila.
Na cestě do kosmu | 1992
Astronaut a milovník zlatavého moku William Readdy vzal s sebou na misi STS-42 Discovery tajně i balíček chmele. Společnost Spinnakers Brewpub z něj pak vyrobila unikátní pivo: Chmel, z něhož vzniklo, obletěl 128krát Zemi!