Impozantní hnízda: Neuvěřitelná díla ptačích architektů

Sídliště se stovkou nájemníků

Snovači pospolití (Philetairus socius), drobní ptáčci velikosti vrabce žijí v koloniích a společně budují i hnízda, což je mezi ptáky naprostá rarita. V jednom hnízdě může žít až sto párů po několik generací a některé hnízdní kolonie zřejmě přežívají i déle než sto let.

Hnízdo je složené z mnoha oddělených komůrek, přičemž v každé žije jeden pár snovačů, kteří se výběrem konkrétní komůrky chrání před nepříznivými venkovními teplotami. Blíže ke středu umístěné „bytečky“ jsou používány pro noční hnízdění, když vnější teploty klesají. Komůrky na vnějším obvodu naopak poskytují stín a při denních vysokých teplotách od 16 do 33 °C je v nich teplota pouhých 7–8 °C. Vchody, umístěné výhradně ve spodní části struktury, jsou asi 8 cm široké a až 25 cm dlouhé, přičemž snovači kolem nich umisťují ostré klacíky, aby odradili predátory. 

Snovač pospolitý

Dokonalý ptačí inkubátor

Tabon holubí (Leipoa ocellata) dotáhl starost o vajíčka do vědecké preciznosti. Samec tohoto hrabavého ptáka, který dorůstá velikosti kolem 55 cm a hmotnosti do dvou kilogramů, už v zimě najde vhodné místo pro hnízdo. Několik týdnů pak vyhrabává díru o průměru kolem tří metrů, která je asi metr hluboká. Následně na přelomu zimy a jara sbírá listy, kůru a větvičky, z nichž do jámy navrší hromadu čnící asi půl metru nad okolní terén.

Když naprší, začíná organický materiál tlít a vytváří teplo potřebné pro zdárný vývoj vajíček, která samice v pravou dobu do hnízda naklade. Pár přikryje snůšku vrstvou písku a pak se o hnízdo stará tak, že v závislosti na počasí reguluje teplotu uvnitř hnízda tím, že buď na hnízdo přihrabává další zeminu, nebo ji naopak odhrabává.

Výkonné zednické kladivo

Kladivouš africký (Scopus umbretta) dostal své jméno podle tvaru hlavy, která z profilu připomíná kladivo. Pár kladivoušů je schopen vybudovat hnízdo, které má v průměru více než 1,5 metru. Stavba je vytvořena ze zhruba 10 000 klacíků a bez problémů unese váhu dospělého člověka.

Blátem zpevněný vchod do hnízda bývá kolem 15 cm široký a navazující více než půl metru dlouhý tunel vede do hnízdního prostoru, kde je dostatek místa pro dospělé ptáky i jejich mladé. Někdy jsou kladivouši vypuzeni dravými ptáky a opuštěná hnízda často využívají hadi, malí savci a různé jiné druhy ptáků.

Do stavby hnízda se kladivouš pouští i mimo období hnízdění.

Mistr krajkář

Snovač asijský (Ploceus philippinus) je umělcem mezi staviteli hnízd a jeho dílo připomíná krajku nebo háčkované přehozy. Do závěsných hnízd snovačů je možné dostat se jen vertikální trubicí, která je i dokladem snovačovy letové obratnosti. Materiálem pro stavbu hnízd jsou 20 až 60 centimetrů dlouhé rýžové listy, hrubé traviny a vlákna z listů palem. Na vytvoření hnízda je potřeba až 500 takových kousků. 

Dokonalá kamufláž

Krejčiřík obecný (Orthotomus sutorius) dělá svému jménu čest a hnízdo si dokáže doslova ušít pomocí vhodného vlákna a několika listů. Hnízdo má podobu klenutého listoví a je velmi těžké jej objevit, protože krejčiřík jej dokáže velmi dovedně skrýt mezi ostatními listy.