Implantát na pravém místě: Konečně funkční model umělého srdce
Podle statistik z roku 2017 trpí srdečním selháním přes 26 milionů lidí, přičemž 5 % nemocných dospěje do terminální fáze a jejich šance jsou velmi nízké: Méně než polovina diagnostikovaných přežije déle než pět let. Jediné dlouhodobé řešení spočívá v srdeční náhradě, nicméně poptávka převyšuje nabídku, a každý rok se tak uskuteční asi jen 5 500 transplantací. Problém samozřejmě nastává, pokud se stav pacienta čekajícího na orgán rapidně zhoršuje. S ohledem na vysoký věk či doprovodné komplikace může být dotyčný z pořadníku dokonce vyškrtnut. Poslední záchranu potom skýtá srdce umělé, jež pomůže překlenout čekací lhůtu nebo biologický orgán nahradí úplně.
Předním výrobcem na daném poli se stala americká společnost SynCardia: Svoji první umělou náhradu dokončila v roce 2002 a o dva roky později ji schválil národní Úřad pro kontrolu potravin a léčiv. Srdce od firmy SynCardia se od té doby dočkalo přes 1 250 lidí a jejich šance na přežití déle než rok po zákroku se pohybují okolo 67 %.
Evropa zaostává
Na druhé straně oceánu, konkrétně ve francouzské společnosti Carmat, se na prototypu umělého srdce začalo pracovat v roce 2008. A již roku 2013 se počítalo s prvními pacienty, kteří by implantát obdrželi: Transplantace se tehdy sice uskutečnila, nicméně 75letý pacient nakonec 2,5 měsíce po zákroku zemřel.
Ani v následujících letech se nepodařilo krátkou dobu přežití eliminovat, a v roce 2016 dokonce Evropská léková agentura klinické testování firmy Carmat zastavila. Oficiální prodej vylepšené srdeční náhrady nazvané Aeson začal teprve loni v prosinci a první transplantaci provedl letos v červenci profesor Jan Schmitto se svým týmem v německé Medizinische Hochschule Hannover.
TIP: Bije jako zvon: EU schválila použití prvního kompletně umělého lidského srdce
Umělé srdce lékaři voperovali mladému pacientovi s vrozenou srdeční vadou, který se v té době nacházel v kritickém stavu. Přestože srdce podle lékařů pracovalo nad očekávání, pacientův vážný stav již zachránit nedokázalo. Funkčnost umělého srdce lékaře přesto povzbudila, a i přes nepříznivý konec prvního nasazení věří, že v budoucnu může zachránit mnoho lidských životů a pomoct řadě pacientů s vrozenou srdeční vadou.
Naděje z tiskárny
První biologické srdce se na speciálně upravené 3D tiskárně podařilo vyrobit před dvěma lety v laboratořích telavivské univerzity. „Inkoust“ vědci získali úpravami lidské tukové tkáně, kterou zpracovali nejprve na buňky kmenové a posléze srdeční. Jde však o pouhý začátek cesty, jež by mohla vést k vytváření náhradních orgánů. Vzniklé srdce je příliš malé, než aby se dalo transplantovat člověku. Podle jeho tvůrců navíc není jisté, zda by zvládlo krevní tlak a vydrželo fungovat stabilně. Nejprve se proto bude testovat na krysách a použití v klasické medicíně zatím zůstává v nedohlednu.
-
Zdroj textu
-
Zdroj fotografií