Ikony přírody, které pomalu mizí (2): Vyhnání lesních lidí z jejich domovů

Před několika lety se vzedmula vlna protestů proti obřím společnostem, jež používají pro své produkty palmový olej. Potravinářské a kosmetické firmy se neocitly jen v hledáčku aktivistů z Greenpeace, ale začaly je bojkotovat i davy lidí, kteří přestali kupovat například potraviny Nestlé a Ferrero, z kosmetiky pak Johnson & Johnson či Procter & Gamble. Poslední jmenovaný gigant, jenž pro posílení své značky často v reklamách zobrazuje děti, navíc čelí obvinění, že profituje z dětské a nucené práce.

Co je špatného na palmovém oleji, díky němuž například Nutella dosahuje té správné krémové konzistence? Za jeho získáváním stojí často ilegální odlesňování deštných pralesů v Indonésii. Společnosti nenechávají porosty kácet přímo: Pomocí složitých dodavatelských řetězců se dostávají k pochybným firmám, jež kvůli palmovým plantážím likvidují zdravé stromy a ničí tím přirozené prostředí mnoha živočichů – včetně ostrovů Sumatra a Borneo, kde žije neustále se zmenšující populace orangutanů. V sumaterské oblasti Jižní Tapanuli už zbývá posledních 800 orangutanů tapanulijských, které se podařilo jako samostatný druh popsat teprve v roce 2017.

Vybíjení lesních lidí

Zmíněný druh přitom zřejmě nepřežije ani rok 2022. Indonéský soud totiž schválil výstavbu kontroverzní přehrady v pralese Batang Toru, jenž se stal domovem nejen orangutanů tapanulijských, ale také gibonů tmavorukých či tygrů sumaterských. Na financování vodní elektrárny se má podílet několik mezinárodních bank, včetně čínské BOC, a realizace se ujme další čínský obr Sinohydro. Indonéské fórum pro životní prostředí podalo proti souhlasu se stavbou žalobu, správní soud v Medanu ji ovšem zamítl. Nádrž má přitom vyrůst v místě, kde je populace primátů nejpočetnější.

Za posledních šestnáct let, kdy je vědci na Borneu studovali, zemřelo vinou lidí přes sto tisíc orangutanů. Hominidi, jejichž název v překladu znamená „lesní člověk“, totiž často vyrážejí mimo prales a hledají potravu na okolních farmách. Pro zemědělce, kteří na vlastní produkci plně závisejí, to znamená katastrofu, takže neváhají zvířata zabíjet.

TIP: Strašák jménem palmový olej: Prales mizející v lednici

Konflikt se pak v blízké budoucnosti nejspíš prohloubí, protože palmové plantáže poskytují zdaleka nejvyšší výnosy oleje: Z jediného hektaru jej farmáři získají až šest tisíc litrů, zatímco ze stejně velkého pole slunečnic pouhou šestinu. Plantáže se tudíž rozšiřují nejen v jihovýchodní Asii (největšími globálními producenty jsou Indonésie a Malajsie), ale také v západní a střední Africe či Latinské Americe. Vysoká poptávka po olejích pro výrobu potravin i kosmetiky a coby příměsi do biopaliv tak nejspíš zdevastuje další místa planety.