Hypersonická budoucnost: Na oblohu se možná již brzy vrátí nadzvukové stroje

První éra nadzvukových letadel skončila s havárií letu Air France 4590 v červenci 2000 – Concordu při startu explodovalo kolo, následovalo vznícení nádrže a pád, který nepřežil nikdo ze stovky pasažérů a devíti členů posádky. Jednalo se sice o první fatální nehodu uvedeného typu strojů, přesto zájem o nadzvukové létání citelně ovlivnila. Touha přepravovat se Concordem nakonec poklesla natolik, že padlo rozhodnutí jej stáhnout ze služby: Naposledy se vznesl k nebi v roce 2003. 

Detroitská společnost Boom Supersonic nicméně prohlašuje, že pracuje na novém stroji Overture, který nadzvukové lety nejen vrátí na výsluní, ale zároveň uspokojí současné požadavky ohledně udržitelnosti či bezpečnosti. Americké aerolinky United Airlines dokonce budoucnosti načrtnuté zmíněnou firmou věří natolik, že si od ní objednaly hned patnáct letadel, s případným rozšířením smlouvy o dalších 35 strojů. Na vývoji Overture se také samy začaly podílet, aby zajistily, že splní podmínky stanovené Federálním úřadem pro letectví.

Svět jako na dlani 

Aby se dalo letadlo považovat za nadzvukové, musí se v nadmořské výšce zhruba 18 km pohybovat rychlostí alespoň 1 060 km/h. Zatímco běžně se létá těsně pod uvedenou hranicí, konkrétně asi 900 km/h, Overture slibuje až 1 805 km/h, tedy dvojnásobek. Cesta mezi Londýnem a New Yorkem by se tak zkrátila na pouhé tři a půl hodiny, což ve stále hektičtějším světě hraje důležitou roli. Z výzkumu Boom Supersonic vyplývá, že pasažéři rychlejší letadla chtějí, protože jim umožní „posílit sociální kontakty a navázat pevnější obchodní partnerství“. 

S podobně vysokými rychlostmi se ovšem pojí řada obtíží. Překonání tzv. zvukové bariéry je velmi hlasité, srovnatelné s explozí. Letecké úřady jej proto zakazují nad obydlenými oblastmi a například Concorde problém řešil tak, že danou hranici překračoval až nad oceánem. 

Univerzální a udržitelné 

Firma Boom Supersonic zatím neprezentovala žádné konkrétní plány, jak hluk u svých letadel sníží – otázku odbývá tvrzením, že od dob Concordu uplynulo mnoho let a naše chápání aerodynamiky se značně posunulo. NASA například hodlá v rámci programu X-59 QueSST vytvořit návrhy tvarů letadel, u nichž by překonání zvukové bariéry kleslo ze 105 decibelů, jako v případě Concordu, až na 75 decibelů. Díky správně nastavené aerodynamice by se navíc mohly na stavbu letounů použít moderní lehké kompozitní materiály, takže by mimo jiné klesly nároky na palivo, jež tvoří druhý krizový bod nadzvukového létání.

Vysoká rychlost jde totiž ruku v ruce s nadměrnou spotřebou. A jelikož letecký průmysl produkuje 2,8 % globálního přírůstku oxidu uhličitého, zavázala se firma Boom Supersonic k ekologické cestě. Stroj Overture mají tudíž pohánět jednak již prověřená biopaliva a také syntetický kerosin, který – jak uvádí jeho výrobce, firma Shell – vzniká výhradně z vody a CO2. Oba typy paliv se přitom chovají stejně jako běžné letecké pohonné hmoty, takže pokud se v budoucnu uplatní u více letadel, nebude třeba měnit čerpací infrastrukturu ani motory. Rovněž popsaná univerzálnost vedla aerolinky United Airlines k tomu, aby do společnosti investovaly, a postupně tak snižovaly svoji uhlíkovou stopu. 

Boháči cestují soukromě 

Problém alternativních paliv však spočívá ve velmi nákladné výrobě, jelikož ekologicky nelétá příliš mnoho letadel. Z udržitelných zdrojů vzniká pouze 0,1 % pohonných hmot spálených ve vzduchu. Kdyby využití stouplo na 1,4–3,7 %, zvýšila by se produkce a klesla cena. Ekologická paliva by se tak proměnila v ekonomicky udržitelnou cestu vpřed.

TIP: Podivínský jihoafrický miliardář představil dopravní letadlo budoucnosti

Každopádně první platící zákazníci by se měli na palubě Overture vznést do vzduchu v roce 2029. Odhadovaná cena letenky se však různí: Concorde se ve své době považoval za luxusní formu přepravy a zpáteční let z Londýna do New Yorku vyšel v přepočtu na dnešní ceny na 260 tisíc korun. Na druhou stranu podle firmy Boom Supersonic by místo v Overture nemělo stát víc než běžná letenka do obchodní třídy, neboť nejmovitější klientela dává přednost soukromým strojům. Cenu si nicméně stanoví až samy aerolinie, které jistě budou chtít, aby se jim investice do letadla v přepočtené výši 4,3 miliardy korun vrátila co nejdřív.