Houževnatost má své meze: Suché roky ploskolebců

Studie vedená Markem A. Davisem z University of Illinois a Charlesem F. Smithem z Wofford College vycházela z předpokladu, že hadi specializovaní na lov obojživelníků by měli být suchými roky ovlivněni. V roce 2010, předtím, než pětileté období sucha začalo, dostali hadi k dispozici „náhradní“ potravu – obrovské množství cikád, které se objevují jednou za 17 let. Následujícího roku (2011) pak 20 sledovaných samiček přivedlo na svět rekordní počet 148 mláďat.

V roce 2012 ale udeřilo sucho a každé další období bylo mláďat méně a méně. Bez ohledu na klimatické podmínky čítaly vrhy jednotlivých samic vždy zhruba šest malých hádků a jejich velikost se při srovnání mezi jednotlivými roky rovněž nelišila. Poslední suchý rok ale přivedla mláďata na svět jediná samice a v roce 2017, rok poté, co sucho skončilo, nespatřilo světlo světa ani jediné nové mládě. Roku 2018, po roce normálních srážek, reprodukce ploskolebců amerických (Agkistrodon contortrix) poskočila zpět k normálu a biologové napočítali 100 mláďat od 16 samiček.

TIP: Poodhalená plazí tajemství: Jak hadi přišli ke svému jedu?

„Ukázalo se, že samice ploskolebců zvažovaly: ‚Mám letos v nádrži dost paliva, abych mohla mít další potomky?‘ A jak sucho postupovalo, stále víc z nich si odpovídalo: ‚Nemám!‘“ komentoval výsledky Davis. Studie tedy potvrdila předpokládanou houževnatost ploskolebců amerických, ale zároveň zdokumentovala, že jejich schopnost přizpůsobit se klimatickým změnám má své limity.