Hibernace vakoplchů drobných: Sladký spánek v laboratoři

Některá zvířata vynikají dobou, jakou pravidelně věnují spánku. Množství prospaných hodin je závislé na době, kterou stráví sháněním a konzumací potravy a odvíjí se i od kalorické vydatnosti jídla. Toto obecné pravidlo má však své výjimky i četné otazníky. 

Nejdetailnější údaje o spánku zvířat pocházejí ze studií, které zkoumaly tvory držené v zajetí. Podle nich jsou současnými spánkovými rekordmany pásovec štětinatý (Chaetophractus villosus) s hodnotou 20,4 hodin spánku denně a malý hlodavec pytlouš drobný (Perognathus longimembris), který prospí 20,1 hodin denně.

Velmistři spánku

Je ovšem třeba si uvědomit, že jde o údaje získané v prostředí, které je zvířatům úplně cizí. Z volné přírody odchycení tvorové jsou umístěni do potenciálně nepřátelské laboratoře. Stres a skutečnost, že mají dostatek potravy a tudíž nemusejí bdít a jídlo shánět, může naměřené hodnoty zásadně ovlivnit. Dokládá to třeba případ vakoplcha drobného (Cercartetus nanus), který dokáže skvěle šetřit energií.

TIP: Géniové zimního spánku: Proč nemají medvědi proleženiny a neochabují jim svaly?

Když má vakoplch dostatek potravy, budí se ze spánku asi každých dvanáct dní a během hibernace činí jeho energetický výdej 2,5 % obvyklých hodnot. Je to bezesporu mimořádný lenoch, ale normálně by určitě nespal tolik, jako během pokusu, který s těmito australskými vačnatci provedl před několika lety zoolog Fritz Geiser z University of New England v australském Armidale. Zásobil vakoplchy jídlem a sledoval, co se bude dít. Přecpaná zvířata prospala v průměru 310 dní a nejdéle chrupající jedinec se dokonce probral až po 367 dnech!