Heroin, anabolika i ženská viagra: 7 vysoce problematických léčivých přípravků

Už středověcí léčitelé hledali takzvané theriakum, které mělo být všelékem ulevujícím od každé choroby. V jejich šlépějích jdou odborníci a vědci i dlouhá staletí poté, byť samozřejmě za dodržení přísných pravidel a postupů. Někdy však i přes nejlepší úmysl dojde k nepříjemnému klopýtnutí
30.10.2022 - Veronika Stejskalová

Všelék z makovic 

Laudanum neboli desetiprocentní alkoholový roztok opia má typickou hnědavou barvu a hořkou chuť. Užívalo se v první polovině 19. století. Obsahovalo několik opiových alkaloidů včetně morfinu a kodeinu. Pacienti jej brali prakticky na vše od kašle, nachlazení a bolestí po dětské nemoci, depresi i astma. Velkou oblibu mělo laudanum u žen, kterým mělo ulevovat od menstruačních bolestí a tišit zlobivé děti. Nikdo neměl tušení, že je silně návykové. Bylo snadno dostupné v běžných obchodech za relativně nízkou cenu. Snad i kvůli tomu se brzy stalo „vylepšovačem“ nálady umělců i dalších lidí. Teprve po několika desítkách let a mnoha úmrtí na předávkování se začalo proslýchat, že se slavným laudanem není něco v pořádku, a začala se hledat adekvátní náhrada. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Konejšivý sirup paní Winslowové 

V 19. století se jako lék běžně používal samostatný morfin. Zvlášť oblíbený byl v chuťově příjemných kapkách nebo v sirupu paní Winslowové, jež lékaři hojně předepisovali dětem. Dával se i těm nejmenším, například proti bolesti při prořezávání zoubků nebo na průjem. Náhodné předávkování však způsobilo vyhasnutí stovek nešťastných životů, což vedlo odborníky ke zjištění, že je morfin návykový a ve větších dávkách toxický. Řešení naštěstí bylo po ruce: farmaceutická firma Bayer uvedla na trh nový preparát – heroin. Firma ho propagovala jako zcela nenávykový zázračný lék na obdobné problémy, a nový přípravek tak získal světový věhlas. Bohužel, opět šlo o šlápnutí vedle. Netrvalo ani dvacet let a jeho užívání autority zakázaly. Ukázalo se totiž, že heroin v těle metabolizuje právě na dříve zavržený morfin. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Běžný lék na recept 

Lék na kašel se může zdát jako zdánlivě neškodný prostředek, patřící mezi základní vybavení domácích lékáren každého z nás. Kašel máme přece čas od času všichni. Od roku 2017 se však léky na kašel, které obsahují látku dextromethorfan, nově předepisují na recept. Dextromethorfan je totiž syntetický opioid, jenž se využívá v tekutých i pevných léčivech proti kašli, při psychiatrické léčbě a k mírnění bolesti. Zvláštní rozsah použití, že? V malém množství nemá téměř žádné vedlejší účinky, ale při nedodržení dávkování nebo pravidelném nadměrném užívání se samozřejmě vytvoří závislost. Alarmující je fakt, že ke zneužívání sirupu na kašel docházelo především u mladistvých a mladých dospělých, kteří jej začali brát jako prevenci. (foto: Wikimedia Commons, Rassnik, CC BY-SA 3.0)

Thalidomidové děti 

Zdánlivě neškodný německý lék Contergan, předepisovaný na uklidnění, bolest i nachlazení, překvapil svou fatálností na přelomu 50. a 60. let minulého století. Dle testů byl naprosto bezpečný i pro těhotné ženy, u kterých měl potlačovat ranní nevolnosti. Avšak jen o pár měsíců později se ukázalo, že zásadně ovlivňuje vývoj plodu. Než byly odhaleny příčiny, v západních zemích Evropy se narodilo přes 12 tisíc dětí s poškozením nebo nedovyvinutím končetin. Počet spontánních potratů a nitroděložních úmrtí nelze ani odhadnout. Československo mělo štěstí v neštěstí: Kvůli uzavřeným hranicím a kontrolám se západní lék do naší země nedostal, a nebyl tedy ani užíván. V dnešní moderní medicíně má však thalidomid opět své místo, a to u některých onkologických pacientů. Samozřejmě už v bezpečné variantě a se znalostí všech vedlejších účinků. (foto: Shutterstock)

Anabolické steroidy 

Kdo by nechtěl pořádné svaly? Steroidy, ve kterých je účinnou látkou syntetický derivát testosteronu, jsou velmi lákavou pomůckou, jejímž prostřednictvím lze rychle získat svalovou hmotu. Kulturisti, ale často i mladí muži a náctiletí snadno podlehnou tabletám nebo injekcím v honbě za dokonalým tělem. Steroidy se navážou na receptory uvnitř buňky a stimulují ji k tvorbě bílkovin, zadržují dusík, a tím svaly rychleji rostou. Tablety ale zásadně zatěžují játra a u injekcí se musí hlídat striktní aplikace do svalu, protože při napíchnutí tepny, žíly nebo nervu nešťastníkovi hrozí trvalé následky, dokonce i ochrnutí. Navíc steroidy mají mnoho vedlejších účinků, jako jsou akné, nespavost, zažívací potíže, řídnutí vlasů, růst prsou, zmenšení varlat, vysoký tlak, poškození jater a ledvin, deprese nebo zvýšení agresivity. (foto: Shutterstock)

Ženská viagra 

V roce 2015 byl v USA schválen lék Addyi, který má zvyšovat sexuální touhu žen. Společnost, která za ním stojí, upozorňovala na skutečnost, že ženy (na rozdíl od mužů) nemají dost léčiv a podpůrných látek pro ženské sexuální dysfunkce. Účinná látka flibanserin působí na mozek, není tedy stejná jako léky na mužskou potenci. Princip fungování této „pilulky pro ženy“ je založen na ovlivnění receptorů pro serotonin a dopamin. Rozpory spojené s jejím užíváním jsou však hned dvojí.

Část odborníků vidí problém v tom, že Addyi se tváří jako psychiatrický lék, ale není tak propagován ani uveden na trh. A výrazně závažnější komplikace představují značné vedlejší účinky – nevolnost, ospalost, závratě a snížení tlaku. Aby vůbec lék účinkoval, musí se užívat nepřetržitě po několik týdnů až měsíců, ale pak je otázkou, jestli za to zmíněné vedlejší účinky stojí. Alarmující je i fakt, že se tento lék na trh vůbec dostal, protože FDA jej v roce 2010 a 2013 zamítla právě kvůli vysokým výskytům vedlejších účinků u testovaných dobrovolnic. Ovšem do roku 2015, kdy naopak FDA lék překvapivě přijala, údajně neproběhla žádná zásadní změna ve složení. (foto: Profimedia)

Legální smrt 

Opiáty nejsou problémem jen minulým, ale i současným. Na první pohled by se mohlo zdát, že nejvíce závislých je na syntetických drogách, heroinu a dalších látkách z černého trhu. Opak je pravdou. Největším úskalím jsou léky na předpis, které se k běžným a často i úspěšným lidem dostanou z rukou lékařů. V 90. letech 20. století lékaři masivně předepisovali lék OxyContin, jenž účinkoval proti bolesti a zmírňoval chronická onemocnění. Pacienti získávali úlevu od bolesti, ale čím déle lék brali, tím méně účinkoval, a tím více ho potřebovali. Kauza OxyContinu se táhne až do současnosti. V roce 2018 padl rozsudek nad americkým lékařem Barry Schultzem, který byl za extrémní předepisování tablet odsouzen k odnětí svobody na 157 let. Problém s nadužíváním opiátů panuje především ve státech USA, ale léky s podobnými účinky se předepisují i v Evropě včetně ČR. (foto: Shutterstock)




Další články v sekci