Ze života na podmořských pastvinách: Floridští kapustňáci širokonosí

Vydali jsme se za delfíny kapverdskými na Bahamskou lavici, což jsou zjednodušeně řečeno mělké vody v oblasti vápencových usazenin u Bahamských ostrovů. Cestou zpět jsme měli pětidenní zastávku na Floridě a já jsem využil šanci navštívit kapustňáky širokonosé (Trichechus manatus), nebo také mořské krávy, jak se jim říká. Potápění s těmito obrovskými a klidnými živočich pro mne bylo nad očekávání silným zážitkem.

Setkání při východu slunce

Nejvíce kapustňáků širokonosých žije v Crystal River, což je oblast na severozápadě Floridy. Jde o místo protkané vodními kanály a řekami, které všechny ústí do Mexického zálivu. Kapustňáci mají toto vodní bludiště velmi rádi a v sezoně sem připlouvají po stovkách. Někteří z nich jsou i stálými obyvateli Crystal River.

TIP: Rozbouřené vášně v ledovém větru aneb Jak vypadá koloběh života rypoušů severních

Kapustňáci jsou jednou z největších místních atrakcí a lodí, které nabízejí výlet či plavání s nimi, jsou desítky. Navzdory všudypřítomným americkým zákazům, které vycházejí z mnoha často nepochopitelných pravidel a nařízení, je na Floridě plavání s kapustňáky povoleno. Zároveň jde o nejlepší způsob, jak se k nim přiblížit a lépe tato zvířata poznat. My jsme se obřími savci vydali již v šest hodin ráno a první setkání na sebe nenechalo dlouho čekat. Už po půl hodině plavby, v okamžiku, kdy se překrásně probarvoval východ slunce, jsme objevili hravou rodinku.

Pohled do očí a chvilka na pohlazení

Navzdory nepříliš čisté vodě jsme dlouho neváhali a ponořili jsme se ke kapustňákům. Sladká a hnědě zakalená řeka není zrovna lákavým místem na potápění pro někoho, kdo tráví většinu dnů v roce v oceánu, ale špatná viditelnost je nezbytnou daní za setkání s těmito neobyčejnými zvířaty.

Vidět je tak metr daleko a natažená ruka se už na konci barví do červeno-hněda. Najednou se z hnědé tmy prosvětlené východem slunce vynořuje ten, kvůli němuž jsme podnikli celou cestu. Ohromná hlava kapustňáka se ke mně přibližuje stále víc, až si ze zhruba dvaceti centimetrů koukáme se do očí. Pořizuji pár snímků, slunce mám přitom za pravým ramenem, takže za daných okolností jde o perfektní podmínky. Poté dávám bokem fotoaparát a přikládám ruku na drsnou kůži mého protějšku.

Kapustňáci jsou vodní savci, kteří se ještě nepřizpůsobili životu ve vodě tak dokonale, jako třeba delfíni. Jejich blízkými příbuznými překvapivě nejsou jenom dugongové, kteří společně s nimi patří do řádu sirén (Sirenia). Na základě vědeckých důkazů bylo zjištěno, že kapustňáci patří do širšího příbuzenstva dvou dalších, zcela rozdílných tvorů – slonů a damanů, což jsou savci, kteří vzhledem i velikostí připomínají sysla. Více viz ZDE. Když se pod vodou dotýkám hrubé kůže, která se ještě zcela nezbavila ochlupení, kapustňák mi slona opravdu něčím připomíná. I přední ploutve mají pozůstatky sloních „nehtů“. Je velmi přátelský a jen se tak ladně a lehce vznáší ve vodě. Po půl minutě, když už se nabažil mého drbání, důstojně odplouvá a já mám poprvé možnost zaznamenat, jak je veliký. Zhruba třímetrový obr má ohromný, do kruhu zaoblený ocas, který u žádného jiného tvora na světě neuvidíte. Jde o opravdu mimořádné zjevení.

Oáza teplých pramenů

V myšlenkách se ještě pořád věnuji odplouvajícímu obrovi, když mé snění přerušuje blikající červené světýlko na podvodním pouzdře. Poprvé po tisíci hodinách strávených focením v oceánech pouštím vlastní vinou do pouzdra pár kapek vody. V hloubce jednoho metru! Příprava v pět hodin ráno byla trochu překotná a já pořádně nedovřel přední port. Detektor proti zatopení naštěstí zapracoval dokonale a fotoaparát vše bez úhony přečkal.

Na lodi vysušuji pouzdro a přitom se přesouváme k teplým pramenům, které se nacházejí uprostřed vodních kanálů Crystal River. Malá exotická oáza s průzračnou lagunou je obklopená palmami a hustou vegetací. Kapustňáci jsou milovníci teplé vody a v zimních měsících, zejména v prosinci, když se voda v řečišti hodně ochladí, se sem přesouvají po stovkách, až je laguna plná k prasknutí.

Navzdory své velikosti mají kapustňáci jen malou vrstvu podkožního tuku a voda, která je studenější než 20 °C, může být pro ně osudná. V nižších teplotách totiž přestává fungovat jejich trávicí trakt. V březnu je však už poměrně teplo a kapustňáci v lagunách nebývají. My jsme ale měli štěstí a na jednoho „opozdilce“ jsme přece jen narazili. Mohli jsme si vychutnat potápění s kapustňákem v křišťálově čisté vodě teplých pramenů.

Na druhý den přišla na Floridu bouře doprovázená tornády a my už jsme se zpět do vody nedostali. Čekal nás odjezd a nezbývalo než vzpomínat a posbírat dojmy a informace z našeho setkání.

V cestě rychlým člunům

Kapustňáci jsou neuvěřitelně něžní a přátelští tvorové, kteří mohou plavat ve sladké vodě řek, kanálů a lagun, ale i podél pobřeží moře. Všude tam, kde roste mořská tráva nebo jiné vodní rostliny, na kterých se tato zvířata pasou. Pohybují se velice pomalu a většinu svého času tráví krmením, odpočinkem nebo cestováním.

Mohou se sice dožít až 50 let, ale dosažení tohoto věku v posledních letech až příliš výrazně brání činnost člověka. Lidé mají na svědomí obrovské procento úmrtnosti mořských krav. Nadměrná výstavba a rostoucí populace na jihu Floridy vyhnaly teplomilné plavce dál na sever a při stále krutějších floridských zimách tak mají čím dál méně útočišť s teplou vodou. I když jsou tato zvířata od roku 1970 chráněna zákonem, stále častěji se stává, že se srazí s rychlými plavidly a jsou zraněna lodními šrouby. Jako by se tato klidná a pomalá stvoření nehodila do naší uspěchané doby. Status chráněného tvora je těmto pomalým plavcům při křižování tisíců lodí u milionářských rezidencí Floridy málo platný. V karibské oblasti a v Jižní Americe jsou zase snadným úlovkem pro pytláky a rybáře, pro něž je maso mořských krav stále atraktivním zbožím.

Kapustňáci byli na hranicí vyhynutí již v 60. letech minulého století. Ani dnes jim lidské činy nedávají do budoucnosti žádné záruky a je opět na nás, abychom otevřeli oči a umožnili přežití těchto neobyčejných zvířat.

Rodný list kapustňáka širokonosého (Trichechus manatus)

Řád: Sirény (Sirenia)
Čeleď: Kapustňákovití (Trichechidae)
Rod: Rod kapustňák (Trichechus) má pouze tři druhy. Vedle kapustňáka širokonosého je to kapustňák jihoamerický (Trichechus inunguis) a kapustňák senegalský (Trichechus senegalensis)
Velikost: V průměru jsou asi 3 metry dlouzí a váží 400–600 kilogramů. Samičky jsou větší než samci. Největší pozorovaný jedinec měl hmotnost přes 1,5 tuny a měřil zhruba 4,6 metru.
Prostředí: V mělké slané i sladké vodě podél pobřeží. Kapustňáci byli pozorováni dokonce ve vodách o hloubce pouhých 40 centimetrů. K životu potřebují alespoň pravidelně dostupný zdroj sladké vody. Výzkumy naznačují, že za příliš dlouhého pobytu pouze ve slané vodě jsou dehydrovaní.
Způsob života: V průběhu roku migrují v závislosti na teplotě. Potřebují vodu teplou přinejmenším 20 °C, takže na podzim a v zimě se shromažďují v přírodních a uměle vzniklých rezervoárech s dostatečně prohřátou vodou, kde přečkají chladné období. Stojí za zmínku, že v současnosti je většina uměle vzniklých zimních útočišť tvořena teplou odpadní vodou z floridských elektráren. Když teplota stoupne, zůstávají někteří jedinci poblíž zimovišť, zatímco ostatní podnikají dlouhé cesty podél pobřeží a také do vnitrozemí říčními koryty a kanály. Jsou to savci, takže se musí vynořovat k nadechnutí v intervalech 3 až 5 minut. Pokud odpočívají, mohou pod vodou vydržet až 20 minut. V průběhu teplého období většinou žijí samotářsky nebo v párech, i když výjimkou nejsou ani skupiny pěti až deseti zvířat.
Dospělí jedinci: Samice dosahují pohlavní dospělosti zhruba ve věku pěti let. Samci jsou pohlavně dospělí ve třech až čtyřech letech věku. Mohou se dožít i více než 50 let.
Námluvy: V teplém období se tvoří skupiny několika samců (údajně 5–20 jedinců) a jedné samice. Samci o samici soupeří a snaží se s ní spářit. Skupina se denně proměňuje, někteří samci ji opouštějí a jiní se připojují. Otci budoucích mláďat se v tomto klání pravděpodobně stávají převážně starší dominantní samci.
Mláďata a starost o ně: Délka březosti dosud není přesně zjištěná, ale pravděpodobně se pohybuje mezi 11 až 14 měsíci. Mláďata jsou na matce závislá jeden až dva roky po narození. Rodí jen jedno mládě za 2–5 let.
Potrava: Jsou býložravci, kteří se živí na mnoha druzích vodních rostlin.
Početnost: V červeném seznamu je druh v současnosti veden jako zranitelný. Počet dospělých jedinců zoologové odhadují na méně než 10 000. Během následujících tří generací (přičemž se počítá 20 let na jednu generaci) se má populace ztenčit o dalších 10 % v důsledku ztráty prostředí a činnosti člověka.