Fenomén falešných citátů: Není to pravda, ale mohla by být!

Citáty slavných mají inspirovat, povzbuzovat, vychovávat i varovat. Není nad to, když se rádoby hluboká idea zabalí do vhodně uspořádaných slov a když za ní stojí osvědčená celebrita – živá, či ještě lépe bezpečně mrtvá. Právě věhlas jména dodává myšlence sílu a naději na věčný život, v 21. století samozřejmě umocněný schopností se bleskurychle virálně šířit. Není tedy divu, že mezi skutečné citáty proniká plevel, který má někdy vzbudit pousmání, jindy však vzniká s cílem manipulovat.

Ve válce múzy nemlčí

Jeden z nejčastěji zaznívajících falešných citátů se připisuje Winstonu Churchillovi: „Nevěřím žádné statistice, kterou jsem sám nezfalšoval.“ Hodí se studentům, těm, kdo nemají rádi matematiku, a ve slabých chvílích i politikům. Ve skutečnosti však za ním stojí nacistický ministr propagandy Joseph Goebbels. 

Ostatně právě k Churchillovi se váže mnohem víc podvržených výroků a vzhledem k jeho mnohdy kontroverzním postojům v kombinaci s řečnickým uměním je snadné jim podlehnout. Jistý český politik například použil domnělá Churchillova slova „Fašisté budoucnosti budou sami sebe nazývat antifašisty“, která ovšem anglický představitel rovněž nikdy nepronesl.

Při hledání původu výroku se badatelé dostali až k článku Američana J. T. Flynna ze 40. let, v němž píše: „Ale když přijde fašismus, nebude mít formu protiamerického hnutí nebo hitlerovských uniforem, praktikujících nelidskost. Ani nebude v podobě křížové výpravy ženoucí nás do války. Objeví se spíš za hábitem horlivého vlastenectví…“  Churchillovi se přisuzuje i citát „Kdo není ve dvaceti levičák, nemá srdce, kdo není ve čtyřiceti pravičák, nemá rozum“, a to v mnoha variantách (komunista/socialista“ versus „konzervativec“ apod).

Jak se zdá, ani tento výrok není zaznamenán v žádném jeho spise či projevu. Kořeny vedou až do 19. století k republikánovi Françoisi Guizotovi, který skutečně něco podobného tvrdil. Francouzský politik Georges Clemenceau zas o svém potomkovi pronesl: „Můj syn má dvaadvacet let. Pokud by se ve dvaadvaceti nestal komunistou, zapřel bych ho. Pokud jím bude ve třiceti, udělám to.“

Zneužití moudrého klauna

Vznik a šíření falešných či podvržených výroků samozřejmě souvisí s aktuálními událostmi – jako je třeba uprchlická krize. V Česku se jejich cílem stal jeden z nejcitovanějších autorů, Jan Werich. V rozhovoru pro rozhlas měl říct: „Tak vy chcete vědět, co si myslím o nacistech, ano? Řeknu vám to kulantně. Připomínají mi mohamedány: Ti taky přijdou k vám domů a nejdřív se tváří mile, ale pak vám zakážou jitrničky, pivo a děvčatům sukně. A vy ani nevíte jak, ocitnete se v mešitě a musíte se modlit k Alláhovi, aby vás nekamenovali.“ Slova byla dokonce přesně datována k 23. září 1938. Český rozhlas však věrohodnost takového rozhovoru po prozkoumání dobového archivu popřel a podezření budilo už samotné datum – toho dne začala všeobecná mobilizace a Jan Werich se na ní podílel jako řidič.

Mezi migraci a citáty se pokusil vklínit i český premiér Andrej Babiš, který loni domněle citoval J. A. Komenského: „Řešením migrace není přesidlování národů, ale jejich vzdělávání. Pokud budou lidé vzdělaní, zůstanou doma a nebudou chtít jít jinam do Evropy.“ Nejenže slavný emigrant Komenský nikdy nic podobného neřekl, ale sám žil v době, kdy bylo cestování pro kvalitní erudici přímo nezbytné. Pokroucený výrok má možná kořeny v názoru učitele národů na přirozený řád světa, v němž vše poklidně setrvává na svém místě.

Železný kancléř

Na aktuální události reagoval patrně i údajný citát Otto von Bismarcka, prvního německého kancléře v letech 1871–1890: „Sílu Ruska může podkopat jen jeho oddělení od Ukrajiny. Je třeba Ukrajinu nejen oddělit, ale také ji postavit proti Rusku, národ rozdělit na dvě části a pak se pouze dívat, jak bratr zabíjí bratra. Proto musíme najít a vychovat zrádce z prostředí ukrajinské nacionalistické elity a s jejich pomocí zvrátit situaci až do stadia, kdy budou Ukrajinci nenávidět cokoliv ruského. Vše ostatní je jen otázkou času.“ 

Pro nepravost citátu hovoří už použití výrazů „Ukrajina“ a „Ukrajinci“, neboť země tehdy tvořila součást východního Ruska a samostné označení se nepoužívalo. Pojem „nacionalistická elita“ zas neodpovídá době vzniku, a tudíž výskytu spojení v němčině. Při hledání původu výroku se zároveň nepodařilo najít žádný relevantní dobový zdroj, který by jej zaznamenal. Poprvé se objevil přímo na internetu v roce 2009 a do českého mediálního prostoru dorazil o pět let později.

Pod mostem sedí troll

Někdy jsou falešné výroky jen zdrojem chvilkové zábavy. Internetoví kreativci a vtipálci je tvoří čistě pro pobavení a značná část jich světem proletí, aniž by je někdo zaregistroval. Vše se samozřejmě změní v okamžiku, kdy se na „citát“ nachytá vhodná celebrita. Letos se třeba americký prezident Donald Trump pochlubil slovy svého předchůdce z let 1981–1989, Ronalda Reagana. Ten měl po setkání s mladým Trumpem – které se skutečně odehrálo – pronést: „Nevím proč, a nikdy si to nebudu umět vysvětlit, ale když jsem se s tím mladým mužem setkal, měl jsem pocit, že jsem to já, kdo si třese rukou s prezidentem.“ Jak asi tušíte, zmíněná věta je kompletně smyšlená a k jejímu proniknutí do světa autorovi stačilo v příspěvku označit twitterový účet Donalda Trumpa, který jej pak milerád pustil dál.

Své „zaručeně pravé“ citáty mají i různé obory. Lidé ze světa IT technologií se tak baví nad údajným tvrzením T. J. Watsona, šéfa gigantické firmy IBM, z roku 1943: „Domnívám se, že je zde celosvětový trh přibližně pro pět počítačů.“ Problém spočívá v tom, že se výrok přes velkou snahu nikdy nepodařilo nalézt v jeho dokumentech, přepisech rozhovorů ani záznamech přednášek. Schytává to i zakladatel Microsoftu Bill Gates, jenž měl v roce 1981 pronést, že „640 kB [paměti] by mělo stačit každému“. Ani tato slova se nepovedlo nikde dohledat a sám Gates se k nim vyjádřil: „Řekl jsem pár blbostí a nesmyslů, ale tohle ne.“

Těžký život literáta

Nepřesné, a přesto slavné citáty ostatně nemusejí přináležet jen reálným osobnostem. Určitě si všichni dobře pamatujeme proslulý výrok Sherlocka Holmese „Jak prosté, milý Watsone“, který adresoval svému druhovi. Inu, nejspíš neadresoval. V kompletním díle duchovního otce legendárního detektiva – spisovatele Arthura C. Doyla – totiž nic podobného nenajdeme. Větu poprvé použil anglický humorista a spisovatel Pelham G. Wodehouse ve svém novinovém sloupku. 

Vznosné formulace se podsunují i samotným autorům. Krásnou definici osobnostních svobod představuje údajný Voltairův citát: „Mohu nesouhlasit s tím, co říkáte, ale budu do smrti bojovat za vaše právo to říkat.“ Myšlenka by do díla slavného básníka a filozofa hezky zapadla, nenechte se však zmást – ve skutečnosti ji nikdy z úst nevypustil. Výrok mu připsal až v roce 1906 jeho životopisec E. B. Hall. V knize vylíčil Voltairovu reakci na osud knihy kolegy filozofa, kterou francouzský parlament nařídil spálit. Básník sice neměl o díle valné mínění, přesto tehdy vykřikl: „Tolik povyku pro omeletu?“ (Tento citát je autentický.) Hall pak jen doplnil, že se od té chvíle Francouz rozhodl respektovat jakýkoliv názor, i kdyby argumenty považoval za hloupé – což životopisec shrnul slavnou větou „Mohu nesouhlasit…“. Napsal ji však v uvozovkách, takže čtenáři nabyli dojmu, že ji pronesl samotný Voltaire. A jedno z největších nedorozumění moderní kultury bylo na světě. 

Twain by se divil

Někdy ovšem známý autor nevědomky „přijde“ k poněkud kontroverznímu výroku. Věděli jste, že za otce proslulého bonmotu „Kdyby mohly volby něco změnit, zakázali by je“ se označuje Mark Twain? Podobná slova se ovšem nepodařilo nalézt v jeho díle ani v archivu korespondence a jejich pravděpodobný zdroj představuje sloupek Roberta Bordena z roku 1976.

TIP: Nevěřte ničemu: Brzy se již nebudeme moct spolehnout ani na vlastní oči!

Že není možné nikomu věřit? Někdy jde o jedinou cestu, jak přežít ve smršti informací, jež se na nás valí. Zkusme však přidat jeden pravý citát, ačkoliv situaci příliš nevylepší. Spisovatel Terry Pratchett, autor humoristických fantasy románů o Zeměploše, zaručeně napsal: „Lež oběhne svět dřív, než si pravda stačí obout boty.“