Fenomenální rychlost: 5 největších rychlostních rekordmanů
Sprinteři mezi zvířaty
Výmluvná čísla: gepard váží asi 50 kg a polovinu z toho tvoří svalstvo
Živé tretry: tlapy bez zatahovacích drápů slouží k lepšímu odrazu a brání uklouznutí
Geparda nemůžeme ve výčtu mistrů rychlosti pominout. Během chvilky dokáže ladná kočkovitá šelma zrychlit na 95 km/h a při rekordním zdokumentovaném běhu se pohybovala rychlostí 98 km/h, i když běžně se uvádějí mnohem vyšší hodnoty. Gepard tak předčí druhého nejrychlejšího pozemského tvora, vidloroha amerického, neudrží však dech více než několik stovek metrů. Vidloroh oproti tomu zvládne rychlostí 88 km/h i několik kilometrů. Možná dost překvapivě by gepard svými schopnostmi neoslnil ve vodní říši: plachetník atlantský se totiž v moři pohybuje rychlostí až 110 km/h. Mezi opeřenci pak představuje doslova střelu sokol stěhovavý, jenž při letu střemhlav překonává hranici 300 km/h. (foto: Shutterstock)
Blesk na ovále
Výmluvná čísla: podle měření má Bolt vysoký podíl rychlých svalových vláken nutných ke sprintu
Šťastná povaha: Bolt netrpí trémou, klidně běhá v rozvázaných tretrách a pojídá hamburgery
V roce 2009 posunul Usain Bolt hranici nemožného, když zvládl 100m trať za pouhých 9,58 s. Maximální rychlost, jakou kdy dokázal člověk vlastními silami vyvinout, tak nyní činí 44 km/h. Podle amerického biomechanika Matthewa Bundla se však lidské tělo dokáže krátkodobě pohybovat rychlostí 56–64 km/h. Bundlovy výpočty vycházejí z maximální možné rychlosti kontrakce svalů. Atlet, který by uměl tuto schopnost muskulatury využít na 100 %, by „stovku“ zaběhl za 6,67 s. Bundle však rozhodně netvrdí, že k tomu někdy skutečně dojde. Prozatím tedy rekordmanem zůstává Usain Bolt, osminásobný mistr světa a držitel tří světových rekordů a šesti olympijských medailí, který představuje nejrychlejšího sprintera všech dob. (foto: Profimedia)
Nejrychlejší vesmírný kolotoč
Výmluvná čísla: Kepler-78b je o 20 % větší než Země, jádro tvoří až 40 % jeho celkové hmoty
Pád do Slunce: Kepler-78b krouží 40× blíže ke své hvězdě než Merkur ke Slunci
Ve vesmíru najdeme mnoho planet, jež svou rychlostí oběhu kolem mateřské hvězdy mnohonásobně překonávají Zemi. Například na objektu Kepler 78b trvá rok pouze 8,5 h! Toto těleso o velikosti Země krouží natolik blízko své hvězdy, že mu vědci říkají pekelné či lávové, a podle astronomů v horkém prostředí dlouho „nepřežije“. Výpočty ukazují, že jej jeho stálice spolkne již za tři miliardy let. Ve hře o nejrychlejší oběžnou dráhu však figuruje i planeta s označením KOI 1843.03. Podle zatím nepotvrzených údajů obkrouží svou hvězdu za 4,25 h. Malý princ by se tam tedy asi cítil jako doma – na rozdíl od člověka, který se rád spokojí se svým rokem o 365 dnech. (foto: Shutterstock)
Velká cena WC
Výmluvná čísla: motor s objemem 140 cm³ prý na rovném povrchu zvládne až 96 km/h
Vždy v obraze: svorka na řídítkách přidržuje čerstvý tisk
Nejrychlejší záchod? I ten již existuje – pojízdné WC Jolene Van Vugtové zvládne až 75 km/h. Zmíněná Kanaďanka tak překonala starý rekord britského vynálezce Edda Chiny, který představil motocykl vybavený nejen záchodem, ale také vanou, umyvadlem a košem na prádlo. Jeho motorizovaná toaleta se v den D proháněla před zraky novinářů ulicemi Londýna rychlostí 68 km/h. Zatím neuznaný pokus o rekord uskutečnil instalatér Colin Furze z anglického Stamfordu, jehož stylový WC skútr dosahuje rychlosti 88 km/h. Furzova toaleta je přitom nejen nejrychlejší, ale také plně funkční. (foto: Profimedia)
S větrem o závod
Výmluvná čísla: Mount Washington držela svůj rekord 62 let, překonán byl 10. dubna 1996
Vyšší, než se zdá: na Mount Washington panují podmínky srovnatelné s horami až 4× vyššími
Nejrychleji vanoucími větry na Zemi se dlouhou dobu honosila hora Mount Washington (1 917 m) v americkém státě New Hampshire. V roce 1934 na ní naměřili vichr o rychlosti 372 km/h a vrchol se tak oficiálně stal symbolem nejhoršího počasí na světě. Jeho rekord však pokořil australský ostrov Barrow s rychlostí větru 408 km/h. Nicméně vrátíme-li se ještě do vesmíru, narazíme na zcela odlišné hodnoty. Například černá díra IGR J17091 žene mračna plynu přibližně rychlostí 32 000 000 km/h. Jedná se o značně bouřlivé podmínky, i když máme co do činění jen s 3 % rychlosti světla. (foto: Shutterstock)
-
Zdroj textu
-
Zdroj fotografií
Shutterstock, Profimedia
