Extrémní letci: Husy indické umí regulovat svůj metabolismus podle potřeby

Předchozí výzkumy poukázaly na různé adaptace, které těmto ptákům umožňují maximalizovat využití kyslíku ve velkých výškách (jako je například schopnost dopravit kyslík efektivně jednotlivým buňkám), ale nikdo dosud neměřil, jak přesně se chová jejich organismus při letu v prostředí s nízkými koncentracemi kyslíku. Tuto mezeru se rozhodl zacelit výzkumný tým pod vedením Jessicy Meirové z kanadské Univerzity Britské Kolumbie ve Vancouveru. 

Extrémní letci

Vědci podrobili zkouškám hejno hus indických (Anser indicus), které se narodily na úrovni mořské hladiny. Husy, které byly vychovány lidmi a považovaly je tudíž za své rodiče (této vazbě se říká imprinting) opakovaně létaly v aerodynamickém tunelu, kde byla pomocí regulace úrovně kyslíku simulována různá nadmořská výška. Díky tomu vědci zjistili, že šest ze sedmi zkoumaných ptáků dokáže bez problémů létat při hladinách kyslíku, které odpovídají nadmořské výšce 5 500 metrů – to je zároveň výška, ve které divoké husy indické obvykle migrují. Tři ptáci z hejna byli nadto schopni krátce létat i při extrémně nízkých hladinách kyslíku, jež přibližně odpovídaly nadmořské výšce 9 000 metrů. 

TIP: Netypičtí vzduchoplavci: Létat dokážou ryby, kalmaři a dokonce i hadi

Měření ukázala, že srdeční rytmus husích letců se při snížení úrovně kyslíku nijak nezvýšil. Teplota krve kolující v jejich žilách během simulovaných letů poklesla, což výrazně zvyšuje množství kyslíku, který mohou v krvi vázat. Díky přístrojům, které husy za letu nesly, tedy zoologové zjistili, že za extrémních podmínek dokážou ptáci uzpůsobit svůj metabolismus.