Expedice Thora Heyerdahla: Z Maroka na Barbados v rákosovém člunu

Expedice Thora Heyerdahla na Rapa Nui vedla i k další výpravě: norský dobrodruh totiž na ostrově objevil vyobrazení rákosových člunů se stěžni a plachtami – což dobře zapadalo do jeho teorií o osidlování ostrova americkými indiány a do představ, že prehistorické civilizace na obou stranách Pacifiku mohly udržovat kontakt prostřednictvím plaveb na rákosových plavidlech. Svou hypotézu o možných mírových stycích mezi různými kulturami se rozhodl podpořit i tím, že si na expedici přizval příslušníky šesti dalších národností: Američana, Itala, Rusa, Mexičana, Egypťana a občana Čadu. 

Egyptská inspirace

Byla to scéna jako z působivého životopisného filmu: Na louce se vlní rákos a vítr unáší zvuk chrastícího listí do dáli. Heyerdahl louku seče, stvoly rákosu váže do snopků a zkouší, zda se udrží na hladině. Pak přímo před Velkou pyramidou v Gíze staví s využitím papyru rákosové plavidlo, pojmenované po bohu slunce Ra. Následně loď převáží do marockého přístavu Sáfí a odtud už vyplouvá na širý oceán směrem ke karibskému Barbadosu. 

Přestože bylo plavidlo chybně zkonstruované a zlomilo se mu kormidlo, překonalo nakonec pět tisíc kilometrů, a to za osm týdnů. Norský objevitel se tak snažil dokázat, že se Egypťané dostali do Ameriky dávno před Kolumbem a přinesli s sebou kulturní inspiraci v podobě stavby pyramid. Výprava Ra I však skončila dřív, než Heyerdahl původně zamýšlel: Jelikož rákos nasákl, v obavách z potopení raději plavbu přerušil. Barbadosu tak nedosáhl, i když k němu zřejmě zbýval pouhý týden. 

Poučení z chyb

Thora ovšem žádný neúspěch nikdy neodradil, takže o deset měsíců později vyplula z téhož marockého přístavu loď Ra II. Nor se poučil, a aby se při jejím konstruování nedopustil stejných chyb, najal si čtyři specialisty – ajmarské indiány od jezera Titicaca v Andách. Tam se totiž stále stavěly rákosové lodě, jež se podobaly těm ze starověké Mezopotámie a Egypta. Ra II byla kratší a měla odolnější konstrukci.

Téměř identická posádka šťastně vyplula, překonala 6 100 kilometrů a z Maroka na Barbados dorazila za 57 dní – čímž Heyerdahl vyvrátil dogma, že před Kolumbem nemohlo mezi Středomořím a Latinskou Amerikou docházet k žádnému kontaktu.

TIP: Byl Kryštof Kolumbus skutečně prvním Evropanem, který doplul až do Ameriky?

Plavba však měla i další cíl: Tým během ní prováděl každodenní průzkum znečištění oceánu, postupně vylovil z vody různě velké ropné hrudky a nález ohlásil Organizaci spojených národů. Bylo zjevné, že ve vlnách běžně končí ropný odpad. Výsledky pak Thor prezentoval mimo jiné na třetí konferenci OSN o mořském právu a v roce 1972 mezinárodní společenství likvidaci ropného odpadu na otevřeném moři zakázalo.