Dvojnásob zamořený Černobyl: Odvrácená strana zájmu o město duchů

Slunce, moře a odpočinek na pláži. Ne každý si ale právě takhle představuje ideální dovolenou. Stále víc lidí míří na místa zapsaná do dějin smrtí a utrpením. Jedním z nich je i severoukrajinské město Pripjať – opuštěné „město duchů“, v němž ještě na začátku roku 1986 žilo tolik lidí, jako například v Karlových Varech. 

Oblíbené město duchů

Pripjať kdysi byla atomovým městem snů. Moderní město vybudované pro rodiny zaměstnanců nedaleké jaderné elektrárny Černobyl bylo pýchou Ukrajiny. Vše se ale změnilo 26. dubna 1986. Během technické zkoušky poškodila parní exploze čtvrtý blok jaderné elektrárny a následoval mohutný požár, série explozí a roztavení reaktoru. Tragická bilance největší jaderné katastrofy v dějinách oficiálně neexistuje, protože komunistická vláda se snažila vážnost situace i důsledky havárie ututlat. Přímo při explozi ovšem zahynuli dva lidé a počet obětí v důsledku radiace se odhaduje na čtyři tisíce.

Bezmála padesát tisíc lidí muselo město narychlo opustit a Pripjať se stala symbolem jaderné havárie. V posledních letech si ulice pokryté radioaktivním prachem oblíbili turisté. Zájem je přitom obrovský – před třemi lety černobylskou zónu navštívilo 50 tisíc lidí a čísla rok od roku stoupají. 

Jarní úklid v Pripjati

Turistický boom ale nepřináší jen bonus stoupajících příjmů – Pripjať dnes kvůli návštěvníkům bojuje (vedle radiace) ještě s dalším zamořením v podobě odpadů. „Turismus se tu dostal do bodu, kdy už nejde zastavit. Lidé tu po sobě ale nechávají hromady odpadu, a tak jsme se pustili do úklidu. Město je vlastně muzeum pod širým nebem, i když ofi­ciálně jím vyhlášeno nebylo. Vše, co sem nepatří, proto musíme odstranit,“ říká bývalý obyvatel Pripjati Olexij Breus.

Situace začala být neúnosná – davy turistů odhazují plastové lahve, tašky, obaly od svačin a další věci. Skupina dobrovolníků společně s průvodci se proto pustila do jarního úklidu.

„Jarní sběr odpadků je akce, která se pořádá po celém světě, je to dobrá věc. Veškerý odpad zrecyklujeme podle ra­diačních bezpečnostních standardů. Odpadky předáme společnosti, která působí v černobylské zakázané zóně. Všechno bude bezpečné,“ říká ředitel zdejší cestovní kanceláře Jaroslav Emelianěnko. 

Není odpad jako odpad

Úklidovou akci uspořádali v Pripjati v roce 2018 vůbec poprvé. Při sběru odpadků ale musejí být dobrovolníci opatrní. V pytli nesmí skončit nic, co tu obyvatelé města zanechali při evakua­ci v roce 1986. Dobrovolníci zkrátka musejí rozlišovat mezi obyčejným smetím a odpadky, které zároveň byly svědky jaderné katastrofy.

„Nejčastěji jsou to plastové lahve a lahve od alkoholu. Je tu ale odpad, který za odpad vlastně nepovažujeme. Například tato lahev z doby před katastrofou má historickou hodnotu. Proto ji tu necháváme a nevyhazujeme do smetí. Všechno z doby neštěstí tu zůstává,“ říká jeden z dobrovolníků Grigorij Kulyk.

TIP: Nový život v Černobylu: Místo jaderné katastrofy dnes žije vlastním životem

Kromě úklidu odpadků se dobrovolníci snaží odstraňovat také následky řádění vandalů. Ti se do zakázané zóny dostávají i přesto, že ji nepřetržitě střeží vojáci. Život v okolí jaderné elektrárny vlastně nikdy neutichl. I přes zákaz tu zůstalo žít 150 lidí a Pripjať se v průběhu let nevyhnula ani nájezdům zlodějů. Zda se sem někdy úplně vrátí lidé, není jasné. Zatím nad městem duchů, které je lákavým cílem alternativní turistiky, přebírá nadvládu příroda.