Deset kilometrů na zemí: Jak by vypadal pád z letícího letadla?

Za běžných okolností je popsaná situace v podstatě nereálná, neboť jí brání fyzikální zákony i bezpečnostní opatření na palubě. Kromě toho, že se dveře před vzletem automaticky zamykají, znemožňuje jejich otevření silný podtlak. Pokud by tedy někdo z letadla skutečně vypadl, musela by být příčinou nehoda – například exploze, jež by vedla k pádu celého stroje.

Pasažéři se v takovém případě ocitnou v extrémních podmínkách: Tlak vzduchu 10 km nad zemským povrchem je přibližně čtyřikrát nižší než u hladiny moře, teplota se pohybuje okolo −50 °C, a navíc atmosféra v dané výšce obsahuje pouze necelých 6 % kyslíku oproti běžným 21 %. Trvá pak asi 30 sekund, než člověk v uvedeném prostředí ztratí vědomí.

TIP: Překvapivá statistika: Lze přežít přežít volný pád z letadla bez padáku?

Do hypotetického scénáře je třeba započítat i fakt, že by se tělo řítilo k zemi rychlostí zhruba 200 km/h, přičemž podobný pád dosud přežil jediný člověk v historii. Neuvěřitelné štěstí v neštěstí měla v lednu 1972 letuška Vesna Vulovičová, sloužící na palubě letounu jugoslávských aerolinií na trase mezi Stockholmem a Bělehradem, jenž se stal terčem teroristického útoku. Stroj se následkem výbuchu v zavazadlovém prostoru rozlomil a dopadl na území tehdejšího Československa u Srbské Kamenice nedaleko Děčína.

Vesnu přitom před jistou smrtí zachránil úhel nárazu a také kus trupu, který ji částečně zakryl a dopad zmírnil. Mladá žena utrpěla četná zranění, deset měsíců nemohla chodit a trvalo několik týdnů, než si na událost vůbec vzpomněla.