Delfíni v aquaparcích: Zábava založená na krutosti

Na horizontu se objevilo osm lodí a klidnou hladinu nedaleko japonského Taidži brzy zbrázdila skupina zhruba dvanácti delfínů. Rybáři na plavidlech poté začali tlouct do ponořených tyčí, čímž vytvořili jakousi podvodní zeď hluku, a zvířata tak zahnali do úzké zátoky podél skalnatého zalesněného břehu. Jakmile kořist vplula do pasti, zahradili jí cestu sítí a postupně ji utahovali, až delfíny polapili. Pod provizorní plachtou pak nastal masakr a voda zátoky se zbarvila do růžova krví…  

Na maso a na export

Letos se jednalo již o druhý lov, který město uspořádalo bez ohledu na kritiku zbytku světa. Odehrál se začátkem září a rybáři během něj zpracovali na maso jedenáct plískavic šedých, kytovců z čeledi delfínovitých. Na volné moře pustili pouze mládě, které však při masakru ztratilo matku, takže na svobodě velmi pravděpodobně zahyne. 

Lov delfínů v Taidži nechvalně proslul už v roce 2009, po uvedení dokumentu The Cove ověnčeného Oscarem. Je ovšem potřeba dodat, že děsivou tradici nedrží při životě pouze maso ryb: Za něj lze totiž v přepočtu dostat zhruba jen 11,5 tisíce korun, zatímco živý delfín Ehrenbergův – druh, který se nejrychleji učí reagovat na lidské povely – má cenu až 230 tisíc. A suma za vycvičeného „akrobata“ se pak pohybuje okolo 920 tisíc. Takže ačkoliv se delfíni stále ještě zabíjejí, často je výhodnější je chytit a prodat. 

Ustupující armáda

Ušetření delfíni se většinou posílají do Číny, která v současnosti zažívá boom aquaparků, fungujících mimo mezinárodní regule na ochranu zvířat. Jen v letech 2017–2018 se tam importovalo na 200 živých delfínů či kosatek. „Taidži představuje výchozí bod pro veškerý obchod s ulovenými delfíny,“ tvrdí Rachel Carbaryová z organizace Ric O’Barry’s Dolphin Project. 

Taidžinské rybáře svazuje pouze systém kvót, podle nějž smějí během půlroční lovecké sezony chytit 1 749 delfínů nebo kosatek. A jelikož lov těchto savců vzbuzuje kontroverzi a nikde na světě v takovém měřítku neprobíhá, stalo se městečko dodavatelem pro akvária a aquaparky celé planety: Na delfíny z Japonska narazíte v Dubaji, Mexiku, Thajsku, Rusku a mnoha dalších zemích. Kupovalo je dokonce americké námořnictvo, načež je učilo například hledat miny. Nicméně po vlně nevole, jež se vzedmula v roce 2015 na popud organizace World Association of Zoos and Aquariums (WAZA), už (nejen) armáda delfíny neodebírá. Taidži se tak proměnilo v hlavního dodavatele Číny, která si s globálním veřejným míněním hlavu neláme. 

Snímky mrtvých delfínů

V lidové republice patří do WAZA pouze jediný z více než 85 aquaparků. A například Naomi Roseová, která se věnuje studiu vodních savců na washingtonském Animal Welfare Institute, využívala on-line přenosy a streamy z těchto zábavních podniků, aby poukázala na zdravotní problémy a stres, jaký vodní savci zažívají v nádržích. Ve volné přírodě delfíni například denně uplavou až 40 km a vytvářejí komplexní společenstva, takže není divu, že v zajetí tolik trpí. 

Taidži sice žije z lovu delfínů a velryb již od 17. století, nicméně záběry masakru ve zmíněném dokumentu The Cove poštvaly proti obci celý svět. Aktivisté z organizace Sea Shepherd pochodovali městem v černých tričkách a obyvatelé si pak stěžovali, že jim neustále míří do tváří kamerami a že ukazují fotky mrtvých delfínů či velryb dětem. V současnosti sice v Taidži panuje klid, ale místní jsou nervózní: Policisté například doprovázeli Rachel Carbaryovou, zatímco natáčela lov, a loď pobřežní stráže dohlížela, aby průběh odchytu nikdo nenarušoval. 

Copak je v tom rozdíl?

„Lidé v Taidži loví velryby víc než čtyři století a jedná se o nedílnou součást našeho života,“ vysvětluje Jošifumi Kai, vedoucí rybářské asociace. „Ve městě neexistuje žádný jiný průmysl a půdy k pěstování plodin je v okolí málo. V takovém prostředí nám nezbývá než živit se rybolovem.“ Doba se však pomalu mění. Aktivisté z Sea Shepherd už do Taidži nejezdí, což z velké části představuje důsledek činnosti imigračního oddělení, které jim zakázalo vstup na ostrovy. Letos je tak vystřídala víc než třicetičlenná skupina protestujících Japonců.  

Ti pochodovali také okolo taidžinského muzea velryb, kde turisté zrovna žasli nad delfíny, kteří za zvuků kýčovité hudby předváděli nejrůznější triky. Po představení se sice mnoho rodin svěřilo, že se masu delfínů či velryb vyhýbají, ale zároveň všichni obhajovali japonskou kulturu stravování. „Pojídání tohoto masa tvoří součást naší tradice. Je to pro nás zcela přirozené,“ prohlásil padesátiletý muž, který se na show přijel podívat z nedaleké Wakajamy. „Podle cizinců jsou zvířata roztomilá, ale přitom jedí hovězí, vepřové a další maso,“ dodal přihlížející, jenž se rozhodl zveřejnit pouze své příjmení Go. „Copak je v tom rozdíl?“ 

Vláda na straně lovu

Starosta Taidži Kazutaka Sangen má dobré konexe na vládnoucí liberálně-demokratickou stranu i na mocnou konzervativní lobby nakloněnou rybolovu. Město si tak může dovolit ignorovat kritiku zbytku světa a v případě potřeby povolat na pomoc například pobřežní stráž nebo imigrační oddělení. I podle Sangena by se však měl postoj místních změnit: „Taidži si lidé po celém světě představují jako zlé město, a takovou vizi nechceme podporovat.“ 

Aby svému přesvědčení dostál, přišel starosta s ambiciózním plánem, jak obec přetvořit v centrum akademického výzkumu zabývajícího se delfíny a velrybami: Než aby mořské savce držel ve stísněných klecích, plánuje přehradit nedaleký záliv Moriura sítí, čímž by vznikl pomyslný mořský výběh o ploše asi 40 fotbalových hřišť. Lidé by si tam mohli s delfíny zaplavat nebo zajezdit na kajaku, zatímco vědci by zvířata zkoumali přímo v přírodě. Během 10–15 let by se síť odstranila, neboť se předpokládá, že delfíni by si tou dobou oblast již oblíbili a sami by se tam vraceli. 

Pomalu, ale jistě

Mořští biologové ze Západu však s plánem nesouhlasí a vnímají ho pouze jako další zneužívání mořských savců. Nicméně podle Jaye Alabastera, který se v Taidži usadil kvůli práci na doktorátu s tématem lovu delfínů, obec pomalu vnímá změny ve zbytku světa související s postojem k delfínům a velrybám. „Taidži se postupně změní v město, které by mohli akceptovat i nejextrémnější aktivisté,“ tvrdí. „Prostě jen potřebuje čas a prostor, aby do takové fáze došlo.“ 

TIP: Pravda o delfíní inteligenci: Jsou příliš chytří pro život v zajetí?

Dokonce i Rachel Carbaryová uznává, že je třeba místní lov pojímat z globálního hlediska. „Nejde jen o lokální problém. Prostřednictvím delfínů v nádržích se do něj zapojuje celý svět,“ tvrdí bioložka. „Lidé musejí pochopit, že když si zajedou na dovolenou do Mexika a zaplavou si tam s delfíny, podporují tím trh a tvoří součást příčin, kvůli nimž lov v Taidži stále pokračuje.“