Číselná magie: Symbolika čísel v Bibli

Také teolog Boëthius, nazývaný „posledním Římanem“ a zároveň „prvním filozofem středověku“, zdůrazňoval význam vědy o číslech. V díle Institutio arithmetica tvrdil, že právě ona představuje nejdůležitější disciplínu, kterou by měl žák ovládnout v rámci kvadrivia – tedy vyššího stupně sedmera svobodných umění, jež se vyučovala na středověkých univerzitách. Ani sv. Isidor ze Sevilly, církevní Otec a myslitel, na význam číselné symboliky nezapomínal. Jeden z jeho výroků, které formuloval kolem roku 600, zněl: „Odejmi číslo ze všech věcí a vše pomine.“ 

 Seriál o symbolice čísel velkých staveb

• Pyramidy v egyptské Gíze
• Symbolika čísel v Bibli
• Katedrála Notre-Dame v Chartres
• Bazilika Saint-Remi v Remeši
• Santiniho Zelená hora

Ze zmíněného přístupu církevních Otců k číslům pak v otázce numerologické symboliky vycházela celá řada středověkých teologů i filozofů, mezi nimiž nechyběla jména jako Albert Veliký, Tomáš Akvinský či Hugo ze Svatého Viktora. 

Nástroj v rukou Božích

Vysvětlit středověkou oblibu čísel není obtížné – Bible je odkazy na ně doslova prodchnuta, ať již zmiňuje jediného Boha, svatou Trojici, sedm apoštolů, čtyři evangelisty, nebo 33 let, kterých se dožil Kristus. Čísla hrají důležitou roli i ve Starém zákoně, jenž mimo jiné poměrně přesně popisuje rozměry některých význačných staveb a výtvorů, například Noemovy archy.

Řada středověkých myslitelů se navíc věnovala kabale, nebo s ní alespoň přišla do styku (viz Kosmické zákony v číslech). Podle této tajné židovské nauky lze celý svět i lidskou existenci uspořádat a vysvětlit pomocí čísel, jež tvoří základ všeho. 

Středověk byl zkrátka číselnou symbolikou doslova posedlý a tato vášeň se pochopitelně promítala do celé řady oblastí, architekturu nevyjímaje. Při pohledu na gotickou katedrálu můžeme jen žasnout a počítat prakticky donekonečna, ať už jde o půdorys, výšku oblouků, či počet oblouků v chóru. Nicméně: Vtiskli dávní stavitelé, jejichž původ mnohdy halí tajemství, číselné vztahy do svých děl záměrně?

Číselná magie

① Číslo jednoty, počátku a Stvořitele. Symbol mentální i fyzické aktivity. Jednotnost božského principu.

② Číslo protikladu i alternativy. Odkazuje na Starý a Nový zákon i na dvojí přirozenost Krista: božskou a lidskou. Vyjadřuje také dvojí způsob života, který může být zaměřený ven, nebo dovnitř.

③ Trojúhelník symbolizuje mužský princip. V křesťanství jde o posvátné číslo vyjadřující božskou trojjedinost: Otce, Syna a Ducha svatého. Proto také katedrály mívají tři portály (vstupy), tři kruhové růžice (severní, západní a jižní) a často i tři chrámové lodě: hlavní, boční a příčnou.

④ Čtverec symbolizuje ženský princip, ale také světové strany, roční období, živly nebo mezníky v kalendáři – rovnodennosti a slunovraty. V Novém zákoně existují čtyři evangelia.

⑤ Pětka odpovídá pěti lidským smyslům a pěti základním částem těla (končetinám a hlavě). Představuje rovněž – po čtyřech živlech – pátou esenci, nositelku životní síly. Pět cípů má i pentagram, prastaré magické a ochranné znamení. V křesťanství pětka odkazuje na pět knih Mojžíšových a je také číslem mikrokosmu.

⑥ Jedná se o číslo stvoření, neboť za šest dnů stvořil Bůh svět. Často jej znázorňuje hexagram, jenž sestává ze dvou prolínajících se trojúhelníků – byl znám už ve starém Egyptě, později měl podobu Davidovy hvězdy. Šesticípá hvězda se stala i jedním ze symbolů Panny Marie. Šestka odkazuje na sjednocení nebe a země a jde rovněž o tzv. dokonalé číslo: Součet jeho dělitelů (1, 2, 3) se opět rovná šesti.

⑦ Sedm je dnů v týdnu a jde také o posvátné číslo v židovském zákoně, jak dokládá i sedmiramenný svícen – menora. Sedmička odkazuje na sedm svátostí, sedm smrtelných hříchů i sedm ctností. Skládá se z posvátných čísel 3 a 4, symbolizuje celek a úplnost.

⑧ První den následujícího týdne byl vlastně osmý v pořadí. Číslo znovuzrození, nového počátku a podle sv. Augustina také vzkříšení: Proto jsou křtitelnice v kostelech osmiboké. Ležatá osmička symbolizuje nekonečno. Osmicípá hvězda byla původně emblémem mezopotámské bohyně Ištar, už v římských katakombách z dob prvních křesťanů je však přisuzována i Panně Marii.

⑨ Hodina, kdy Kristus vydechl naposledy, tedy „devátá ranní“ (jelikož Židé počítali čas od východu slunce, šlo ve skutečnosti o tři hodiny odpoledne). Je to doba hlavní oběti v chrámě. Magické číslo, které reprezentují tři propojené trojúhelníky, znamení dokonalosti života, dovršení a naplnění. Církevní tradice rozeznává devět andělských sborů: serafíny, cherubíny, trůny, panstva, knížectva, mocnosti, síly, archanděly a anděly.

⑩ Desítka řadu uzavírá, a jde tak o číslo úplnosti, dokonalosti. Odkazuje na Desatero přikázání, deset egyptských ran. Kabala též rozeznává deset duchovních vesmírů, zvaných sefiry, desítka platí za mocné „všečíslo“.