Chytří i milosrdní delfíni: Geniální mořští atleti
Výskok nad hladinu je projevem delfíní obratnosti a hravosti, ale ne všechny delfíní druhy jsou v této disciplíně stejně zdatné. Zřejmě nejvýš (až 9 metrů) se dokáže vznést delfín krátkohubý (Lagenorhynchus obliquidens). Skok do výšky je dobrým způsobem, jak najít potravu a při delších cestách je občasné vyskočení v úhrnu energeticky méně náročné než neustálé překonávání odporu vodní masy. V období páření mají neuvěřitelné akrobatické kousky samců pravděpodobně ohromit samičky a odradit konkurenci. V některých situacích však nelze vyloučit, že se delfíni skákáním prostě baví.
Delfíni umí spát jen polovinou mozku, zatímco druhá půlka hlídá okolí a kontroluje dýchání. Poloviny mozku se dělí o spánek a bdění, přičemž bdící část má za úkol zajistit spícímu delfínovi pravidelné vynoření nad hladinu, kde se nadechuje. Nedávné pokusy navíc ukázaly, že i bez klidového spánku dokáže delfíní mozek řešit náročné úkoly nepřetržitě po dobu dvou týdnů a pravděpodobně mnohem déle.
Milosrdní záchranáři, kteří si poradí i s nástroji
Delfíni dokážou používat primitivní nástroje. Když například hledají kořist zahrabanou na dně v písku, chrání si citlivý čenich zvláštním „návlekem“, který si vyrobí z mořské houby.
TIP: Pravda o delfíní inteligenci: Jsou příliš chytří pro život v zajetí?
Je známo několik případů, kdy delfíni zachránili život lidem. Například v roce 1996 poskytli tři delfíni ochranu plovoucímu turistovi, kterého napadli žraloci. Neobyčejný případ soucitu v rámci vlastního druhu byl zaznamenán v roce 2008 korejským zoologem Kyum Parkem. Ten viděl, jak se skupina asi dvanácti delfínů druhu Delphinus capensis snaží pomoct samičce s ochrnutými prsními ploutvemi. Delfíni vytvořili jakýsi živý záchranný vor. I když samička nakonec uhynula, prokázali její druhové schopnost značné míry soucitu a empatie.
-
Zdroj textu
-
Zdroj fotografiíShutterstock, Plos One