Chcete opravdu dokonalé džíny na míru? Žádný problém!
Co dostanete, když v obchodě s džínami položíte na pult 1 500 dolarů, tedy asi 32 000 Kč? Jedna odpověď zní: 44 párů kalhot značky Wrangler. Druhou možností jsou čtyři páry z hrubého raw denimu (viz Víte že?) pro skutečné znalce od firem jako Pure Blue Japan či Samurai. Nebo zatřetí – kalhoty, které vám dodají tolik požadovaný styl „bohatej rozmazlenej spratek“. Za svoje peníze tak získáte jedny levisky s asymetrickými kapsami a záložkami na nohavicích od pařížského designového studia Vetements.
TIP: Modrý zázrak: Kde se vzaly džíny?
Pokud ale věříte, že si za svých patnáct papírků s Benjaminem Franklinem zasloužíte zcela osobní přístup a dokonalost podle vlastních představ, domluvte si schůzku na newyorském Manhattanu v obchodě 3×1. Tvrdí se, že tam nabízejí nejlepší šití z denimu na míru na světě. Ačkoliv se spojení „na míru“ neuvěřitelně nadužívá, v tomto případě je zcela oprávněné. „Šijeme obvykle pro lidi, jimž nesedí konfekce,“ vysvětluje Scott Morrison, který společnost 3×1 v roce 2011 založil.
Pár slov o denimu
Pro psaní reportáže jsem se vybavil: U Morrisona na adrese Mercer Street jsem se objevil se vzorovým kusem, modrými džínami, které jsem koupil asi před milionem let ve slevě. Tehdy byly moje kalhoty tak neposkvrněné jako cvočky blyštící se na nových džínách rozvěšených po stěnách obchodu. Nyní jsou hluboce poznamenané vráskami na bocích a pod koleny, které jsem do nich za všechny ty roky vytlačil a jež tak trochu připomínají včelí plástev: Přesně tak se o tomto typu vrásnění látky vyjadřuje tvrdé jádro nadšenců, kteří na jeho vzniku pracují jednoduše tím, že kalhoty nikdy neperou. Jenže tenhle konkrétní model už to má nejspíš za sebou.
„Jako první se vždycky ptám: Co přesně chcete?“ vysvětluje Morrison. Odpovídám mu, že chci tytéž džíny, jenže lepší. Měří si je krejčovským metrem a následně mě v nich fotí – malá předehra k vypracování digitálního střihu. Rozhodl jsem se, že je budu chtít lehce volnější v horní části a možná přidat zúžení pod koleny. Poté procházíme každý detail krok za krokem. Chci změnit přední kapsy? Jsem spokojený s těmi, které mám vzadu?
„Teď se pobavme o denimu,“ nadhazuje. Podél stěny visí v rolích 70 druhů džínoviny, téměř všechny v úpravě „selvage“, tedy s netřepivými okraji. Kdyby vám to však nestačilo, dokáže firma 3×1 sehnat 800 dalších typů denimu. Preferujete-li euro styl nebo pokud Diesel přestane vyrábět bílé džíny ve vašem oblíbeném klubovém střihu, pak je Morrison váš člověk.
Musíte si zvyknout
Při relativně jednoduché objednávce vás čeká podobně jednoduchá volba, co se týká odstínu, který budou kalhoty mít. „Jestliže chcete něco, co bude vypadat jako americké džíny z dvacátých až padesátých let, potřebujete červeně podbarvený denim.“ Pokud naopak toužíte po vzhledu více spojeném s japonským stylem, zvolte zeleně podbarvené látky. V obou případech bude odstín nabývat na síle s tím, jak budete džíny nosit.
Dál je na řadě váha denimu: Těžší a hrubší látka dává pocit tloušťky, nicméně se také esteticky krčí, „vyřezává“ ostré vrásky a samozřejmě je mnohem nepříjemnější na začátku nošení, kdy se vám kalhoty teprve přizpůsobují. Morrison má na sobě skoro nové, velmi tvrdé nohavice z pětisetgramového raw denimu. „Přiznávám, první týden v nich byl naprosto příšerný. Časem to bude v pohodě, ale…“
Indigo je drahé
Po pěti minutách rozmýšlení se nakonec rozhoduju pro čtyřsetgramový denim Kaihara, červeně podbarvený selvage s hrubší strukturou. Látka je zabarvená přírodním indigem, což zvedá cenu o dalších 125 dolarů (asi 2 700 Kč). Morrison umí samozřejmě vyprávět o indigu v neuvěřitelně podrobných detailech, pro nás smrtelníky je však podstatné, že je přírodní indigo bohatší v tónech a samozřejmě vzácnější než syntetické barvy.
Po výběru látky přicházejí na řadu nekonečné možnosti sešívání, a tedy způsob, jak viditelné budou nitě. „Můžeme samozřejmě vyrobit něco šíleného, ale to nedoporučuji.“ Na tom se shodneme. Jako tradicionalista jsem si chtěl vybrat něco klasického, jako žluté či oranžové nitě, běžné třeba na leviskách. Tady jsme se s Morrisonem dostali do poziční války, protože jeho srdce designéra nemohlo nechat celou věc jen tak plavat. Nakonec jsme uzavřeli příměří na dvojitém šití z tmavých nití, temně modré a šedé, což z džín udělá trochu elegantnější oblečení.
Šijeme pro profíky
Vybírám si podšívku na kapsy. „Ne že mě budeš šetřit!“ říká Morrison a tlačí mě ke složitějším vzorům. Nakonec si vyberu modrou látku se vzorem ptačích očí. Ještě rozšiřujeme přední kapsu na mince, aby se z ní daly lehce vytáhnout klíče. Pro poklopec jsem zvolil obyčejné knoflíky, ale ne kovové, aby mě na letištích pořád neprovětrávali chlápci u detektorů. Scott slíbil objednat speciální vojenské kousky pro uniformy: Neměl je sice po ruce, ale aspoň mi jejich tvar ukázal na dřevěných modelech, které si objednal jiný klient (přál si, aby hezky ladily s palubní deskou jeho Porsche).
Pro pas jsem si vybral tradiční zapínací cvoček, ačkoliv 3×1 nabízí spoustu smaltovaných s ruční malbou. „Naštěstí máme na výběr odznaky většiny týmů ligy amerického fotbalu,“ vysvětluje Morrison. Hráči z NFL tu totiž rádi nakupují (za to, že coby „mutanti“ musejí mít většinu oblečení šitou na míru, dostávají profesionální sportovci slušně zaplaceno).
První kus se nevyplatí
Obléct si „prototyp“ na první zkoušce byla naprosto matoucí zkušenost. Druhé zkoušení pak obvykle zabere tři až čtyři týdny, ale když „přitlačíte na dřevo“, můžete hotové kalhoty dostat už za dvě neděle. Džíny, jež jsem na druhé zkoušce oblékl, byly víceméně kopií těch, které jsem přinesl jako vzor a v nichž jsem strávil tisíce hodin. Hlavně volba nekřiklavých nití byla hodně chytrá. Přesto jsem se rozhodl nechat ještě půl centimetru ubrat z šířky nohavic na stehnech. Všechny úpravy byly hotové hned následujícího dne. Moje fantastické nové džíny!
TIP: Módní lahůdka: Za džíny jako z popelnice zaplatíte pořádný balík
Velmi rychle se staly nepostradatelnou součástí mého šatníku, esenciálním kusem, bez kterého si neumím život představit. Jak se ukazuje, přesně to tvoří jádro celého byznys plánu. „U džín šitých na míru na prvním páru nic nevyděláme,“ vysvětluje Morrison. Jeho zaměstnanci sedí nad vytvářením střihu a prototypu 6,5 hodiny (u mnoha zákazníků pak tráví další čas pozměňováním návrhů). Následně prototyp nahradí zcela novým a předělaným párem nohavic, a cena tak ještě dál roste. „Zatímco běžný krejčí může prototyp vyrobit z mušelínu nebo jiné levné látky, u nás to neplatí.“
Jakmile ovšem zákazník projde celým procesem, už nikdy se nedokáže vrátit k nákupu konfekce v běžném obchodě. „Neřekl bych, že naše obchodní strategie staví na prvotních ztrátách, spíš se hodně orientujeme na budoucnost,“ vysvětluje Scott. „A docela nám to vychází.“ Jak se ukazuje, skutečná hodnota džín za 1 500 dolarů netkví v penězích. Je to celoživotní návyk.
Raw denim
Slovo „denim“ vzniklo jako zkomolenina z „de Nîmes“, tedy „pocházející z francouzského města Nîmes“. Po utkání látky a následném sešití se džíny většinou ještě upravují praním. Tkanina se tak zjemní, vznikne dojem lehké obnošenosti a kalhoty se srazí – zákazníkovi tudíž budou sedět i poté, co je sám dá poprvé do pračky. Raw (hrubý) denim popsaným procesem neprochází, a látka je tedy drsnější na omak. Postupně se však dokonale přizpůsobí tělu majitele a vytvoří se na ní unikátní „vrásky“.
-
Zdroj textuBloomberg
-
Zdroj fotografiíProfimedia, Bloomberg by Daniel Dorsa