Cesty pod povrchem země: Šest nejdelších tunelů světa
Švýcarská spojka
Název: Gotthardský úpatní tunel
Délka: 57 kilometrů
Kde: Švýcarsko
V současnosti nejdelší železniční tunel světa spojuje švýcarské obce Erstfeld a Bodio a po dvaceti letech výstavby jej slavnostně otevřeli v červnu 2016. Křižuje alpský masiv, do něhož vniká u samého úpatí – k portálům tunelu tedy nevede nebezpečné stoupání po úbočí. Jedná se tak zároveň o nejdelší „úpatní“ trasu procházející přes Alpy. Stavbu tunelu schválili Švýcaři v referendu v roce 1992 a o čtyři roky později započaly práce. Původně se počítalo s dokončením na konci roku 2016, nicméně dělníci zvládli úkol o půl roku dřív. Při dolování se vykopalo zhruba 28 milionů tun horniny a celý projekt stál v přepočtu 288 miliard korun. (foto: Profimedia)
Cesta v hlubinách
Název: Seikan
Délka: 54 kilometrů
Kde: Japonsko
Japonský železniční tunel Seikan spojuje ostrovy Honšú a Hokkaidó: 23,3 km jeho délky proto vede pod mořským dnem – konkrétně v hloubce 100 metrů. Seikan je tudíž nejdelším a nejhlouběji položeným tunelem světa s podmořským úsekem. Ovšem pokud jde o délku samotné podvodní trasy, překonává jej Eurotunel spojující Francii s Británií pod kanálem La Manche. První vlakové soupravy vjely do Seikanu již v roce 1988, a mezi pěti nejdelšími tunely světa je tak zároveň nejstarší. Jeho zbudování stálo v přepočtu na dnešní ceny 176 miliard korun. (foto: Profimedia)
Pokořený kanál
Název: Eurotunel
Délka: 51 kilometrů
Kde: Francie, Velká Británie
První myšlenky na propojení Británie s Francií tunelem, který by vedl pod kanálem La Manche, se údajně objevily již na začátku 19. století, ale kvůli zachování národní bezpečnosti britská vláda stavbu zamítla. Práce na podvodní spojce nakonec započaly až v roce 1988 na popud nadnárodní společnosti Eurotunnel. Hloubení trvalo šest let a jeho cena překročila původní rozpočet o 80 % – zastavila se v přepočtu na 384 miliardách korun. Ačkoliv je Eurotunel celkově kratší než japonský Seikan, jeho podvodní část měřící 38 km drží světový rekord. (foto: Profimedia)
Problémový rychlotunel
Název: Yulhyeon Tunnel
Délka: 50,3 kilometru
Kde: Jižní Korea
Aktuálně čtvrtý nejdelší železniční tunel se nachází v Jižní Koreji, kde je součástí vysokorychlostní trati spojující Suseo-dong na předměstí Soulu a 60 kilometrů vzdálený Pchjongtchek. Tunel o celkové délce 50,3 kilometru tvoří převážnou část této železniční spojnice. Ražba tunelu probíhala po částech tzv. novou rakouskou tunelovací metodou a do provozu byl uveden v roce 2016. V současné době se ale potýká s problémy – nedávný audit odhalil strukturální a konstrukční nedostatky, které ve svém důsledku znamenají snížení maximální rychlosti projíždějících vlaků. Původně byl tunel projektován na rychlost 300 km/h a vlaky jím projížděly rychlostí okolo 240 km/h. Maximální rychlost je zde nyní ale omezena na 90 km/h a tunel čekají významné úpravy. (foto: Wikimedia Commons, Soeulrapid, CC BY-SA 4.0)
Nouzové řešení
Název: Lötschberský úpatní tunel
Délka: 35 kilometrů
Kde: Švýcarsko
Podobně jako Gotthardský tunel vstupuje i jeho Lötschberský kolega do alpského masivu přímo v úpatí. Švýcarský projekt se však dlouhodobě potýkal s nedostatkem financí, proto se tunel zatím nepodařilo zcela dokončit, i když už jím jezdí vlaky. Navíc se muselo ustoupit od původního záměru vybudovat obousměrnou trasu: Finanční zdroje umožnily vznik dvou samostatných tubusů pouze ve třetině délky tunelu, zbývající část je jednokolejná. (foto: Profimedia)
Čínský rekordman
Název: New Guanjiao Tunnel (Kuan-ťiao)
Délka: 33 kilometry
Kde: Čína
Práce na aktuálně nejdelším zprovozněném čínském tunelu začaly v roce 2007, a přestože měl vznikat pouhých pět let, slavnostní otevření se uskutečnilo až v prosinci 2014. Za dvouleté zpoždění může mimo jiné fakt, že dělníci museli vyhloubit prostor pro dvojici tubusů pro obousměrný železniční provoz v nadmořské výšce přes 3 300 m. Nyní je tedy Kuan-ťiao nejen nejdelším, ale i nejvýše položeným tunelem v lidové republice. (foto: Profimedia)
-
Zdroj textu
-
Zdroj fotografií
Profimedia, Wikimedia Commons, Soeulrapid, CC BY-SA 4.0
