České a slovenské loutkářství na seznamu kulturního dědictví UNESCO

Na seznam světového dědictví UNESCO přibylo české a slovenské loutkářství. Česká republika již má na seznamu slovácký verbuňk, masopustní obchůzky a masky na Hlinecku a jízdy králů na jihovýchodě České republiky; spolu s dalšími zeměmi má Česko z minulosti na seznamu zapsané také sokolnictví. Zapisují se tradice, jimž hrozí úpadek či zánik, považované za součást kulturního dědictví. Kandidující státy se musí zavázat, že je budou zhodnocovat a podporovat jejich přenášení z generace na generaci.

Výbor letos posuzoval 37 žádostí o zapsání do reprezentativního seznamu a šest na seznam nemateriálního kulturního dědictví v ohrožení. Součástí nehmotného kulturního dědictví se tento týden staly také kubánská rumba, belgické pivo, novoroční oslavy společné 12 asijským zemím, čínský kalendář slunečních období nebo novodobá tradice oslav Nového roku v Bangladéši, kterou zavedli místní studenti v roce 1989.

České loutkářství má letitou tradici. Podle Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu v současné době v ČR působí devět profesionálních loutkových divadel, stovka nezávislých skupin a dalších 300 amatérských. Ještě v polovině minulého století existovalo kolem 3 000 souborů.

Loutkářskou tradici v tuzemsku rozvíjí řada festivalů. Loutkářská Chrudim existuje od roku 1951 a je nejstarší svého druhu v Evropě. Mezi nejvýznamnější současné nezávislé loutkářské skupiny patří Buchty a loutky, Divadlo bratří Formanů či Divadlo Continuo. Sto let už mezi amatéry existuje pražská Jiskra a zanedlouho sté výročí oslaví Říše loutek.