Brouk, který nikdy nedospěje: Záhadný trilobit z jižní Asie
Hlava a hruď „trilobitového brouka“ jsou pokryty širokými chitinovými pláty, zadní část pak řadou článků se špičatými výběžky po stranách. Většinou černá barva těla má výrazné oranžové lemování. Nápadný živočich neušel očím výzkumníků, kteří jej již v 19. století správně označili jako hmyzí larvu. Dlouho ovšem nebyl zjištěn žádný dospělec a chované larvy se nikdy nevyvíjely dál.
TIP: Výkonná genetická laboratoř aneb Mšice a jejich spolupracovníci
Až v roce 1922 švédský biolog Eric Mjöberg záhadu rozluštil, když pozoroval páření larvy s drobným, modročerným broučím samečkem. Poznal, že jde o neotenickou larvu, to znamená, že samička nikdy nedokončí svou proměnu v dospělce a rozmnožuje se v larválním stádiu. Samečci však přeměnu dokončí. Brouk dostal vědecké jméno Duliticola a patří do čeledi dlouhoústcovitých (Lycidae).
Přestože je z jihoasijských pralesů známo mnoho druhů trilobitových larev, jen málo z nich bylo vědecky pojmenováno. Jen vzácně se totiž podaří přiřadit k samičce správného samečka. Stejně málo se ví o potravě a životním cyklu těchto tvorů. Larvy se zřejmě živí mízou, houbami a plísněmi. Po spojení se samečkem samička naklade kolem 200 vajíček a celý životní cyklus trvá pravděpodobně rok i více.
Co je neotenismus?
Neotenismus je zvláštní jev, při němž živočich pohlavně dospívá již v larválním stádiu. Zřejmě nejznámějším tvorem, u nějž k neotenismu dochází, je mlok axolotl mexický (Ambystoma mexicanum), který celý život zůstává ve vodním prostředí, zůstávají mu žábry a je schopný se v této formě rozmnožovat.
-
Zdroj textučasopis Příroda
-
Zdroj fotografiíMichal Černý