Bleskový vývoj stresovaných veverek: Rychlý růst v husté populaci

Zoologové veverkám pouštěli záznamy teritoriálního volání, čímž v konkrétní lokalitě vytvořili iluzi přítomnosti velkého množství jedinců. Vzniklý rozruch vedl k okamžitému zvýšení produkce stresového hormonu u březích samic, jehož výsledkem byl rychlejší růst zárodků.

„Navzdory rozšířené představě, že stres je špatný, naše studie ukazuje, že vysoká hladina stresového hormonu u matek může ve skutečnosti pomoci jejich mladým,“ říká biolog Ben Dantzer a jeho kolega Andrew McAdam dodává: „Když je hustota v populaci vysoká, jen rychle rostoucí mláďata přežijí.“

Podle Danzera je překvapivé, že veverky dokážou zplodit rychleji rostoucí potomky, i když nemají přístup k většímu množství potravy. Dokázat, že dostupnost potravy není vždycky univerzální proměnnou, jež má vliv na dynamiku populace, bylo skutečně obtížné. Studie se musela opírat o znalosti z oblasti fyziologie, experimentální ekologie a přirozeného výběru a jejím základem byl dvaadvacetiletý výzkum severoamerických veverek žijících v Yukonu.

TIP: Boj o život: Zvířecí starosti o spižírnu

Vědci upozorňují, že i přes nesporné výhody rychlejšího růstu způsobeného vysokou hladinou stresového hormonu, mají mláďata narozená v době, kdy je veverek mnoho, poměrně malou naději na dlouhověkost. Jako by hned na počátku svého života spálila příliš mnoho energie, která jim později chybí.