Bílý zázrak nad zlato: Šest nejkrásnějších solných dolů

První zmínky o těžbě v rumunském dole Salina Turda pocházejí z roku 1075. Komplex se uzavřel až v roce 1932, načež za druhé světové války přitáhl zájem armády a proměnil se v protiletadlový kryt. O 60 let později padlo rozhodnutí vytvořit z něj muzeum hornictví, které od svého otevření přilákalo už přes dva miliony turistů. Americká stránka Business Insider ho dokonce označila za jedno z nejúžasnějších podzemních míst na planetě.

Kolumbijská solná katedrála vznikla původně počátkem 20. století coby malá kaplička, kam se chodili modlit horníci. Do roku 1950 proslula natolik, že započaly práce na rozsáhlejším projektu – a o čtyři roky později vyrostla katedrála, jež se následně stala poutním místem. Na začátku 90. let se však musela kvůli hroutící se konstrukci uzavřít a posléze byla postavena její následovnice, jež se nachází asi 60 m pod prvotní stavbou.

Salina Veche leží asi 100 km od Bukurešti a v současnosti se tam již průmyslově netěží. Neznamená to však, že by mezi místními stěnami nebylo živo – jedná se totiž o nejrozsáhlejší solný důl v Evropě, který je přístupný veřejnosti. Ve 14 místnostech panuje po celý rok teplota 13 °C a 60% vlhkost vzduchu. Stálé klima pak láká hlavně návštěvníky s dýchacími obtížemi.

Ložiska soli, nad nimiž vyrostl důl v Khewře, objevil prý už v roce 326 př. n. l. při jednom ze svých tažení Alexandr Veliký: Na cestě územím dnešního Pákistánu zastavil vojsko, aby si odpočinulo, a všiml si, že koně začali olizovat slané kamení. Z dolu se od jeho založení údajně vytěžilo 220 milionů tun minerálu a zbývající zásoby se podle odhadů pohybují okolo 6,6 miliardy tun.

Těžba v kolumbijském dole Nemocón začala zhruba před 500 lety, v současnosti však solné jeskyně slouží spíš jako turistické lákadlo: Necelých 100 m pod zemí narazíte například na 80 let starou fontánu či studnu, kam můžete vhodit minci, aby se vám splnilo přání. V komplexu se nachází i kaple s obrovským srdcem vytesaným ze soli, vážícím 1,6 t.

Sůl se z dolu v polské Wieliczce vyvážela už ve 13. století a těžba se nakonec zastavila až v roce 2007. Komplex tak patří k nejstarším na světě, zasahuje do hloubky 327 m a dnes ukrývá mimo jiné rozsáhlou expozici o dolování a vzniku bílého minerálu. Nechybí však ani řada solných soch a architektonických prvků, díky nimž se důl ve Wieliczce dostal i na seznam dědictví UNESCO.