Barevný svět imperiálního Ruska objektivem Sergeje Prokudin-Gorskyho
Sergej Prokudin-Gorskij se doslova narodil pro kariéru fotografa. Ačkoli studoval na jednom z nejprestižnějších ruských vysokoškolských ústavů – Technickém institutu v Sankt-Petěrburgu, kde byl jeho učitelem mimo jiné i slavný vědec Dmitrij Mendělejev – zamiloval se do umění. Souběžně se věnoval malířství a hudbě na Imperiální akademii umění. Ze střetu vzdělání chemického inženýra a diplomovaného malíře nemohlo vzniknout nic jiného, než kariéra v nejvíce progresivní profesi své doby – fotografii.
Prokudin-Gorsky se však nemínil spoléhat pouze na osvědčené postupy. Fotografie udělala koncem devatenáctého století obrovský pokrok a po překonání dětských neduhů daguerrotypie se stal proces pořizování obrázků rychlým a spolehlivým. Fotografovaní lidé už nemuseli sedět hodiny ve strnulých pózách, nyní stačily vteřiny. Jenže stále zůstával na stole jeden problém – jak dostat do obrázků barvu?
Techniku barevné fotografie si v roce 1868 nechal ve Francii patentovat Louis Arthur Ducos du Hauron. Zdokonalena byla párem německých profesorů chemie Hermannem Vogelem a Adolfem Miethem. Právě na berlínské stáži v Mietheho laboratoři se mladý Prokudin-Gorskij seznámil s technikou barevného snímkování.
Fotky pro Jeho Výsost
Celý zázrak spočíval ve vytvoření ne jednoho, ale tří negativů fotografovaného objektu na skleněnou desku, a to v různých barvách. Ty byly do negativu vloženy pomocí barevného filtru zabudovaného do čočky kamery, takže vznikl ne černo-bílý, ale například černo-zelený snímek. Celá věc se opakovala ještě v červené a modré verzi. Když byly tři barevně rozdílné obrázky přesně přeloženy přes sebe, původní barevné schéma bylo obnoveno v celé nádheře.
Většina Prokudin-Gorskyho sbírky vznikla mezi lety 1909 a 1912 a později ještě v roce 1915, kdy intenzivně cestoval napříč Ruskem od jeho evropských zemí až k nejzazším asijským hranicím. Stalo se tak s podporou cara Mikuláše II., jemuž pak Prokudin-Gorskij své dílo osobně předvedl. Podařilo se mu také vyfotografovat několik velkých celebrit doby, jako například spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého.
Ruská revoluce však výjimečného fotografa přinutila hledat nové místo k životu v Paříži, kde Prokudin-Gorskij zůstal až do své smrti v roce 1944. Většina jeho kolekce byla zachráněna, odvezena z Ruska a později zakoupena americkou Kongresovou knihovnou.
-
Zdroj textu
100+1 zahraniční zajímavost
-
Zdroj fotografiíLibrary of Congres