Arabská flétna náj: Zapomenutý zvuk starého Orientu

Podmanivé tóny bambusové flétny náj rozechvívají koncertní síň v jordánském hlavním městě Ammánu. Zvuk tohoto prastarého hudebního nástroje je cestou do minulosti – vždyť jeho historie sahá až k samotným počátkům lidské civilizace.

Čtyři stateční flétnisté

Hru na pět tisíc let starou píšťalu dnes už ovládá jen hrstka nadšenců. Bezmála likvidační scénář, který by náj odsunul na stránky historických knih a do muzeí v pomyslném oddělení „zapomenutých hudebních nástrojů“, se podařilo odvrátit díky čtveřici nadšenců. V roce 2018 odstartovali v Jordánsku unikátní projekt Bajt an-Náj, který bambusovou flétnu vrátil zpět do života.

Spoluzakladatel projektu Laith Soleman námahy vynaložené na vzkříšení nástroje rozhodně nelituje: „Zapojil jsem se, protože jsem flétnista a tenhle hudební nástroj jednoduše miluji. V Jordánsku dnes už není moc hudebníků, kteří by na náj uměli hrát – možná tři nebo čtyři – a současná generace toho o tradičních arabských hudebních nástrojích bohužel moc neví.“

Nástroj zrozený ze země

Samotná konstrukce píšťaly není vůbec složitá. Vlastně jde o kus bambusu s pěti nebo šesti otvory pro prsty a jedním spodním pro palec. V horní části může být náj zakončen mosazným nebo plastovým náústkem, jenž nástroj nejen chrání před poškozením, ale navíc hráči na flétnu (nájzanovi) usnadňuje hru. Aby totiž nástroj vyluzoval žádoucí tón, musí jej hráč držet pod specifickým úhlem, což může být pro začátečníky docela tvrdý oříšek. Ne tak pro ostřílené nájzany, kterým bambusová flétna po letech dřiny přirostla k srdci.

„Náj je hudební nástroj, který je blízký lidskému srdci, lidské duši. Je velmi podobný člověku, a to nejen co se týče původu, ale i způsobu, jakým se rodí ze země,“ říká učitel hudby Kusaj Srúr.

Experimenty souběžné s tradicí 

Jakým pokladem bambusová flétna pro Araby je, se zakladatelé projektu snaží návštěvníkům přiblížit nejen na koncertech, ale i prostřednictvím kurzů, na nichž si zájemci můžou vyřezat svůj vlastní náj. Vlastnoručně zhotovenou flétnu pak mohou rovnou otestovat na lekcích hudby, které projekt Bajt an-Náj pořádá.

„Všichni se učí hrát na západní hudební nástroje a my proti tomu nic nemáme. Ale stejně jako člověk zachovává svůj jazyk, identitu, zvyky a tradici, by se měl podobným způsobem hlásit i k hudbě. Experimentovat? Proč ne – ale zároveň je důležité udržovat naši arabskou hudbu,“ vysvětluje dál motivaci stojící za vznikem projektu Laith Soleman.

Naděje v mladé generaci

Povědomí o tradiční bambusové flétně se zakladatelé projektu snaží šířit i mezi ty nejmladší, kteří jsou pro zachování tradic klíčoví. Pomocníky jsou jim skladby arabských hudebních ikon, jako je třeba libanonská zpěvačka Fajrúz nebo v arabském světě proslavená egyptská hudebnice Umm Kalthum, které náj ve svých písních s oblibou využívají. 

Rabíh Zrejqat, učitel hudby a partner projektu Bait an-Náj, popisuje, jak taková osvěta mezi mladou generací probíhá: „Začali jsme vyučovat také děti, a tím stavět mosty mezi současnou generací a jejich prarodiči. Dědeček teď přijde za vnukem a mluví s ním nejen o tomto hudebním nástroji, ale i o populárních písních. V nich se často zpívá o práci, půdě, lidských hodnotách nebo úspěších, a díky tomu se dítě dozví i mnoho o své zemi.“

TIP: Tisícileté flétny: Nejstarší hudební nástroje z kostí ptáků a mamutů

Děti jsou zkrátka budoucností arabské hudby a jen ony mohou arabské hudební dědictví udržet při životě. Snad jim podmanivé tóny starodávného náje učarují natolik, že budou chtít toto prastaré umění předávat dalším generacím a hra na tradiční arabskou flétnu zůstane součástí arabské kultury. I tradiční hudební nástroj může navíc najít své pevné místo na poli moderní hudby, záleží jen na nájzanově fantazii.