Apartmány ze železa a betonu: Jak vypadají luxusní bunkry pro milionáře?

Zombie apokalypsa zřejmě nikdy skutečně nenastane, ale následky jaderného spadu jsou reálné víc než dost. Asi jen těžko totiž někdo dokáže odhadnout, jestli se jednou válka mezi Indií a Pákistánem nepovede pomocí červených tlačítek a nukleárních hlavic nebo se Severní Korea nerozhodne dokázat světu, že svůj jaderný program myslí skutečně vážně. Ať už se však stane cokoliv, mít na zahradě nedobytný bunkr je zcela jistě lepší než ho nemít. 

Chcete-li se skrýt před nebezpečím, existují v podstatě dvě možnosti: buď zaplatit za prostory v komplexu vybudovaném developerem, nebo si nechat postavit bunkr na vlastním pozemku. Do první kategorie patří obří areál Oppidum nedaleko Českého Brodu. Megalomanský projekt postupně zmizel z hledáčku médií, ovšem pandemie ho znovu vynesla na světlo. 

Na armádních základech 

Máte-li dost peněz a hledáte v tuzemsku útočiště před řáděním viru či jinou katastrofou, sotva si můžete vybrat lepší základnu. Oppidum se nachází na někdejším vojenském pozemku, kde už v roce 1984 začal vznikat armádní bunkr. Šlo o období pozdní studené války a představitelé východního i západního bloku se stále ještě chystali na nukleární apokalypsu. Objekt proto dostal do vínku schopnost přečkat dokonce blízký jaderný výbuch. Bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby Andor Šándor, který při stavbě působil jako poradce, dodává: „Jde o jedno z nejbezpečnějších míst v Česku vůbec. Peníze, které do bunkru tehdejší vláda investovala, by dnes už nikdo do žádného krytu nedal.“ 

Nadzemní část českého projektu pro bohaté nazvaného Oppidum zaujímá asi 3 600 m². Uvnitř by se pak měly nacházet přepychové obytné prostory, ale také třeba bazén. (foto: Oppidum)

Podobná situace panuje také jinde ve světě – dokonce i v prepperském ráji za Atlantikem vznikají podobné „Noemovy archy“ v místech někdejších raketových sil či podzemních základen. Nicméně dnes nemá Oppidum s armádou nic společného, ale představuje nedobytnou pevnost pro nejbohatší Čechy. Obklopují ho stromy, z jedné strany se táhne široké pole a uprostřed areálu se nachází nadzemní část o rozloze 3 600 m². Podzemní sekce má dvě patra o stejné výměře a chrání ji mohutná ocelová vrata. 

Za nezvyklým projektem stojí investor Jakub Zamrazil, který se o aktuálním stavu objektu z bezpečnostních důvodů do médií příliš nevyjadřuje. A tak kupříkladu není jasné, jestli už má Oppidum konečného vlastníka, ani zda již proběhly závěrečné práce. Od začátku se totiž počítá s tím, že by si movitý uživatel nechal finální úpravy a vybavení doladit podle svých potřeb a vkusu. 

Deset let v podzemí 

Ať tak či tak, celkové náklady na přestavbu armádního komplexu v luxusní útočiště se odhadují na neuvěřitelných sedm miliard korun. Pokud by nový majitel „vysázel“ za Oppidum uvedenou částku, šlo by o nejdražší stavbu určenou k bydlení na našem území. Oproti zahraničním bunkrům obdobných rozměrů se přitom jedná o odlišný podnikatelský koncept. Například v USA takový komplex zpravidla patří developerovi, který v něm jednotlivé apartmány pronajímá na dobu určitou. Oppidum by si však měl od Zamrazila koupit jediný boháč, který by tam dle svého uvážení ubytoval rodinu, další blízké či spolupracovníky.

Je prakticky nemožné zjistit, jak přesně teď stavba vypadá zevnitř. K dispozici máme pouze počítačové vizualizace, jež prezentují hotový a zabydlený kryt. Pro nadzemní část se podle uvedených snímků počítalo s přepychovým resortem, který zahrnuje tenisové kurty, přistávací plochu pro vrtulník a nejrůznější ochranné systémy. Spodní část měla nabídnout pohodlný život bez nutnosti kontaktu s vnějším světem: V praxi by šlo o volnočasové prostory jako lázně, bazén, kino, knihovnu či zahradu se simulovaným přirozeným světlem. Podle informací nechybí ani dobře zásobený vinný sklípek. 

Své pracovní záležitosti by obyvatelé řešili v kancelářích, zdravotní potíže v ošetřovně. Jádro podzemních prostor pak tvoří byty o rozloze 160–630 m², přičemž celkově bunkr údajně pojme asi 50 osob. K unikátním prvkům patří aquaponie a hydroponie, tedy systémy produkce potravin a pěstování rostlin bez půdy, jež mají Oppidu zajistit dlouhodobou soběstačnost: Hovoří se až o 10 letech bez dodávek zásob zvenčí.

Mlčeti zlato 

Nárůst zájmu o útočiště z oceli a betonu zaznamenávají i české firmy, které se věnují projektování a stavbě bunkrů pro jednotlivé rodiny. Jde například o společnost Survival Company, jejíž kryty se prodávají pod značkou Logic Shelters. Zatímco jindy mívá firma měsíčně poptávky v řádu jednotek, koronavirus popohnal objednávky několikanásobně. 

Pokud se pro takové řešení rozhodnete, je třeba si uvědomit, že nejde o záležitost hotovou za pár týdnů. Zástupce společnosti Jaroslav Vrba doplňuje: „Pořízení bunkru je komplexní projekt, který má svá pravidla a vyžaduje čas, stejně jako stavba domu.“ Zrod každého bunkru začíná analýzou klientových požadavků, na niž navazují projekční práce. Následuje povolovací řízení, realizace samotné stavby a nakonec její předání majiteli. Pokud tomu nebrání inženýrské sítě či jiné překážky, lze kryt často postavit u již existujícího domu nebo jej včlenit přímo do interiéru či pod něj.

Podzemní bunkry mívají podobu vyztuženého železobetonového tělesa, které se zakopává pod zem jako celek. (foto: Survival Company)

Každá firma v oboru má vypracovány postupy, jak zajistit, aby se o budování opevněného hnízdečka nedozvěděli sousedé či zvědavé okolí. Podle konkrétní situace zákazníka se pak volí nejlepší strategie. Také je třeba zařídit, aby znalost umístění krytu nezneužil někdo ze subdodavatelských firem, třeba dělníci. Každou fázi proto zpravidla zajišťuje jiná společnost. Nikdo ze subdodavatelů nezná parametry celého projektu, jen zkrátka odvede svůj díl a předá štafetu dalšímu. Totéž platí o dopravních firmách dovážejících materiál. Kompletní informace má pouze zákazník a zastřešující společnost, smluvně vázaná mlčenlivostí. 

Survival Company uvádí, že po ukončení projekčních prací trvá budování krytu přinejmenším tři měsíce. Samozřejmě záleží na náročnosti konkrétního projektu – přece jen každý bunkr představuje originál na míru. Obecně platí, že kryty zmíněné značky odolají rázovým vlnám při explozích, stejně jako jaderným, chemickým a biologickým útokům. Proto zahrnují i filtroventilační systém s účinností 99,9 %.

Sklep do nepohody  

Statickou část podzemních bunkrů Logic Shelters tvoří železobetonová konstrukce s pláštěm o tloušťce minimálně 300 mm. Každý kryt se člení na ubytovací sekci a technické zázemí, tedy prostory se záložním zdrojem elektrické energie a jednotkou vzduchotechniky. Vstupní modul má podobu monolitického betonového dílce tvarovaného podle okolního terénu. Zatímco do některých bunkrů se vchází přímo z domu, do jiných z přilehlého pozemku. V takovém případě tvoří nezbytnou součást utajení objektu i zamaskování vchodů či únikových východů – vzhledem připomínají pařez, skalku nebo poklop kanalizace.

Další česká společnost Tebrix Safety zaznamenala v době pandemie především zvýšenou domácí poptávku po filtračních jednotkách vzduchu. Její jednatel Michal Terendy doplňuje: „Nárůst zájmu o naše kryty tak výrazný není, dosud největší boom jsme zaregistrovali během uprchlické krize před několika lety.“ Tebrix Safety přitom nenabízí jen hotové podzemní bunkry, ale projektuje a staví též panikové místnosti pro únik před kriminálníky. A když vám to dispozice domu či rozpočet neumožní, přebuduje na bunkr třeba obyčejný sklep. 

Takový kryt splňuje české normy pro stavby civilní ochrany, takže odolá průmyslovým haváriím, živelním pohromám i bombardování. Anebo v něm přečkáte blackout a ochrání vás i v případě sociálních nepokojů. Menší „obrněný sklep“ dokáže poskytnout zázemí celé rodině asi na měsíc. A pokud disponujete sklepními prostory o větší rozloze, kam se vejde náročnější technické zajištění, můžete pod svým domem přežívat i mnohem déle. V obou případech počítejte se zabudovanou vzduchotechnikou, zásobárnou vody či zdrojem elektřiny. 

Víra v lepší časy 

Považujete zájem boháčů o bunkry za módní výstřelek a okázalé plýtvání penězi? Robert Vicino – šéf společnosti Vivos, jež po světě buduje obří luxusní kryty – to vidí jinak: „Bunkr, v němž by se před desítkami let schoval váš otec či dědeček, nenabízel příliš pohodlí. Býval šedivý a vypadal spíš jako podpalubí nákladní lodi. Ukazuje se však, že člověk nedokáže v takových ‚spartánských‘ podmínkách přežít dlouho – jeho psychika to prostě nezvládne.“ 

TIP: Život mezi bombami: Jak vypadaly civilní válečné kryty v Británii

Současná situace potvrzuje, jak moc je duševní stránka v krizi významná. Doby celospolečenských lockdownů trvajících celé týdny už naštěstí minuly, ale jasně při nich vyšlo najevo, do jaké míry představují lidé sociální tvory. Podle psychologů během kritického období ohromně narostly pocity apatie, deprese a úzkosti. Řada klientů se o sebe přestala starat, zdravě jíst, cvičit nebo se vzdělávat. Vicino dodává, že lidé nesmějí ani po potenciální katastrofě zapomenout, jaké to je vést normální život. Právě proto si ti nejbohatší nechávají do krytů instalovat nejen posilovny či rozsáhlé knihovny, ale skoro až zbytečně přepychové prvky – aby jim připomínaly lepší časy a přinášely naději do budoucna.