Aligátor na heliu a jiné zásadní objevy: Kdo letos získal Ig Nobelovu cenu?

Jubilejní 30. ročník Ig Nobelových cen se každopádně vinou pandemie koronaviru musel odehrát po internetu. Uznání v oblasti akustiky se dočkal mezinárodní tým vědců z Rakouska, Švédska, Japonska, USA a Švýcarska. Výzkumníci se zaměřili na řev aligátorů a zkoušeli zjistit, zda podobně jako ptáci či savci „prozrazují“ zmínění plazi skrz výkřiky velikost svého těla – ať už aby zastrašili protivníka, nebo naopak nalákali protějšek v období páření. V rámci experimentu zavřeli badatelé samici aligátora čínského do vzduchotěsné komory a pouštěli jí nahrávky samčího řevu. 

Zatímco aligátořice odpovídala, vědci její okolí střídavě plnili běžným vzduchem a směsí kyslíku s heliem. V upravené atmosféře u ní pak zaznamenali změnu hlasu podobně jako u ptáků či savců a domnívají se, že za to může stejný mechanismus, který za normálních podmínek reflektuje velikost těla. Svou tezi dál podporují přesvědčením, že vzhledem k dávnému společnému předkovi ptáků a aligátorů je jen logické, aby jejich hlasivková ústrojí fungovala obdobně. 

Pozor na obočí

V oblasti psychologie získal cenu kanadsko-americký tým, který hledal co nejspolehlivější způsob identifikace jedinců s narcistickou poruchou osobnosti: Tito lidé jsou posedlí sami sebou, sžírá je neodbytná touha po uznání a snaží se ho dosáhnout bez ohledu na ostatní, neboť jejich schopnost empatie značně pokulhává. Například ve vztazích představují velmi vyčerpávající protějšek a je lepší se jim zcela vyhnout. Jak je ovšem bezpečně poznat? Pokusy oceněných výzkumníků dokázaly, že narcistu nejsnáz odhalí tloušťka a hustota obočí – čím hustší a širší porost nad očima, tím spíš se jedná o problematického jedince.

Mírovou cenu obdržely vlády Indie a Pákistánu za incident, o němž zpravodajské weby psaly před dvěma lety: V roce 2018 došlo k jemnému „požďuchování“ mezi diplomaty jmenovaných zemí. Jejich automobily byly údajně sledovány tajnými službami hostitelského státu a na ambasádách za záhadných okolností vypadávaly dodávky proudu a netekla voda. Ironickou cenu si však obě strany odnesly za to, že jejich zástupci ve zcela „dospělém“ gestu v brzkých ranních hodinách zvonili na rodiny svých diplomatických protějšků a poté z místa činu utíkali. Provokace se naštěstí dál nestupňovaly a zůstalo pouze u dětinského špičkování.

Když se vrahům nechce

Líbání na ústa se stalo hlavním bodem výzkumu mezinárodního týmu, který si odnesl cenu za ekonomiku. Vědci vycházeli z předpokladu, že při polibcích nejen odhadujeme zdraví partnera, ale zároveň vytváříme a udržujeme dlouhodobé pouto. Následně proto zkoumali, jak se liší frekvence a vnímání zmíněného tělesného kontaktu v závislosti na zemi, konkrétně na jejím zdravotnictví a hrubém domácím produktu. Z výsledků vyplývá, že polibků si lidé víc cení v pokročilejších fázích vztahu než při námluvách, přičemž jejich množství roste v závislosti na majetku a kvalitě zdraví. 

Cenu za management získala pětice nájemných vrahů z Číny: První měl zabít nejmenovanou osobu, do práce se mu však nechtělo, a tak si na úkol objednal dalšího zabijáka. Snad vinou příliš dobře zabezpečeného cíle nebo jiných komplikací se ani druhému vrahovi objednávka nepozdávala, a tak si na ni najal dalšího kolegu. Situace se nicméně ještě dvakrát opakovala, až skončila u pátého muže. K činu nakonec vůbec nedošlo a všichni „zbabělí“ pachatelé byli zatčeni. Ocenění obdrželi za fakt, že každý z nich najímal svou náhradu za menší obnos, než byl přislíben jemu, a tudíž z potenciálního trestného činu všichni vycházeli se ziskem.

Nůž na ho*no

Richard Vetter obdržel cenu za výzkum v oblasti entomologie: Dokázal, že se mnoho vědců studujících hmyz ve skutečnosti bojí pavouků – a že to nevadí, protože osminozí tvorové sice stejně jako hmyz patří mezi členovce, ale náležejí do jiné třídy, mezi pavoukovce.

TIP: Mezi šílenstvím a genialitou: Vítězové Ig Nobelových cen v roce 2019

Americko-britský tým se pak rozhodl ověřit, zda platí lidové tvrzení, že si Inuité dovedou vyrobit nůž z vlastních zmrzlých exkrementů. V kontrolovaných podmínkách připomínajících domovinu zmíněného etnika vědci skutečně jeden fekální nástroj zhotovili a otestovali jeho funkčnost. Z jejich závěrů vyplývá, že jsou výměškové nože nepraktické a nefungují. Odborná i populárně-naučná literatura by se k nim proto měla přestat vracet.