Když roztají ledovce: Pět nejpůsobivějších ledových řek

Ledovce představují zdánlivě nehybnou masu, která se ovšem ve skutečnosti neustále mění. Už tím jsou tyto ledové útvary mimořádné. Některé však stojí za ještě soustředěnější pozornost
16.06.2020 - Marek Telička

Ledová přehrada na jeden rok

Rozměry: délka 30 km, rozloha 250 km², mocnost až 170 m, čelo široké 5 km
Lokalita: Argentina, asi 70 km od El Calafate

Ledovec Perito Moreno tvoří celkem 30 kilometrů dlouhý a až 170 metrů silný ledový jazyk. Jeho zdrojem je Jižní patagonské ledové pole, které se rozkládá v Andách na hranici s Chile, přičemž jde o jednu z největších zásobáren pitné vody na světě. Čelo ledovce je 5 kilometrů široké a nad jezerem Argentina, do nějž z celistvé masy odpadávají impozantní ledové kusy, se tyčí do průměrné výšky 74 metrů.

Zhruba jednou za rok pak mají turisté možnost vidět úchvatný jev: Tlačící se led totiž přehrazuje jižní část vodního rezervoáru a v oblasti nazývané Brazo Rico vytváří nádrž, jejíž hladina postupně stoupá až 30 metrů nad úroveň vlastního jezera. Nashromážděná voda si po čase najde cestu ledovou bariérou, načež vznikne velkolepá trhlina, kudy se vodní proud z vyšší části vychrlí do samotného jezera. Trhlina se pak postupně zacelí a cyklus začíná znovu.

Africký důkaz oteplování?

Rozměry: ze zhruba 20 km² v roce 1912 zbylo asi 1,5 km² 
Lokalita: Tanzanie, vrchol Kilimandžára 

Ledovec na vrcholu nejvyšší africké hory Kilimandžáro určitě neohromí rozlohou. Kdysi mohutná celistvá čepice se postupně rozdělila do nespojitých kusů, které lemují vrcholek kráteru. Od roku 1912 do roku 2011 zmizelo 85 % objemu ledovcové pokrývky a odborníci očekávají, že ústup bude pokračovat až do roku 2060, kdy z ledu zřejmě nezbude nic.

Například část tzv. Furtwänglerského ledovce se v letech 1976–2000 smrskla ze 113 000 m² na 60 000 m², tedy zhruba na polovinu. Led se pochopitelně také stále ztenčuje.

Výzkum v roce 2006 odhalil uprostřed ledovce díru, která vedla skrz šestimetrovou vrstvu až na skálu. Právě v blízkosti tohoto bodu se později ledovec roztrhl na dvě části. Vědci se však stále nemohou shodnout, zda se příčinou úbytku stalo globální oteplování.

Hrozící oheň pod ledem

Rozměry: plocha 8 100 km², průměrná tloušťka 400 m 
Lokalita: jihovýchodní část Islandu

Vatnajökull, jemuž se rovněž říká Vatna Glacier, představuje největší ledovec Evropy. Nachází se na Islandu a pokrývá plných 8 % rozlohy ostrova. Celkový objem ledu činí 3 100 km³ a v nejsilnějším místě dosahuje jeho vrstva tloušťky téměř 1 kilometr.

Ke specifikům islandských ledovců v čele s Vatnajökullem patří vulkány, které ledový příkrov kryje jako obrovské mrazivé víko. Vatna tak skrývá před zraky světa sopku Grímsvötn. Kombinace ohně a ledu je přitom velmi nebezpečná: dojde-li pod ledovcem k erupci, nastává bleskurychlé tání a následují povodně s extrémními průtoky vody.

Jako příklad může sloužit výbuch z roku 1996, kdy vulkán Grímsvötn vyvolal povodeň o intenzitě přes 45 000 m³/s, což odpovídá přibližně průtoku africké řeky Kongo. Ničivá vodní masa se bohudíky prohnala neobydlenou krajinou.

Ledové rychlíky

Rozměry: ledovec Františka Josefa – 12 km, Foxův ledovec – 13 km
Lokalita: západní pobřeží novozélandského Jižního ostrova

Na novozélandském Jižním ostrově si razí cestu dva ledovcové splazy – 12kilometrový ledovec Františka Josefa a 13kilometrový ledovec Foxův. Za pozornost stojí především jejich dlouhá a strmá cesta ze svahů Jižních Alp do nadmořské výšky 300 metrů, mezi zeleň deštného pralesa.

Ledovec Františka Josefa je „zásoben“ sněhovým polem o rozloze 20 km². V polovině 20. století ustupoval, v roce 1984 se naopak posunoval kupředu o 70 centimetrů za den, tedy zhruba desetinásobkem běžné rychlosti.

Foxův ledovec vyráží na svou pouť v nadmořské výšce 2 600 metrů. Podobně jako jeho kolega v posledních sto letech spíše ustupoval, ale od roku 1985 se jeho čelo sune vpřed. V roce 2006 dosahoval posun hodnoty jeden metr za týden. 

Mrazivá dálnice v oblacích

Rozměry: ledovce Biafo a Hispar vytvářejí více než 100km pruh
Lokalita: Pákistán, pohoří Gilgit-Baltistán, součást Karákóramu

Ledovec Biafo v pohoří Karákóram se rozkládá zhruba v nadmořské výšce 5 000 metrů a je 63 kilometrů dlouhý. Ve výšce 5 130 metrů se ledová řeka potkává s dalším gigantem – 49kilometrovým ledovcem Hispar. Společně tak vytvářejí nejdelší pruh ledu na světě mimo polární oblasti.

Ledová magistrála spojuje dvě starověká horská království, Nagar a Baltistán. Biafo má přitom ještě jeden pozoruhodný rys: v jeho horní části vzniklo tzv. Jezero sněhu – obrovská prohlubeň naplněná sněhem a ledem, jejíž maximální hloubka dosahuje impozantních 1 600 metrů.




Další články v sekci