Mláďata v kapse
Vačice bývají březí pouhých dvanáct či třináct dní, načež porodí i dvacet mláďat. Podobně jako u klokanů jsou však potomci nedovyvinutí, takže zalézají k matce do kapsy, kde jejich vývoj pokračuje. Z bezpečí se nehnou zhruba sto dní, a když už jsou na vak příliš velcí, vyšplhají se rodičce na záda a nechají se nosit. Samice pak mohou mít vlastní mladé zhruba v šesti až osmi měsících.
K čemu je chobot?
Novorozená slůňata váží přes sto kilogramů a měří necelý metr. Zpočátku příliš dobře nevidí, nicméně matku poznají pomocí sluchu, čichu a dotyků. Prvních pár měsíců se od ní téměř nehnou a žijí výhradně z jejího mléka – denně vypijí až jedenáct litrů. S chobotem si zprvu nevědí rady: Některým trvá i osm měsíců, než se ho naučí pořádně ovládat, a poté si jím pomáhají při jídle, pití nebo očistě. Dospívající slonice zůstávají s rodným stádem, které vede zkušená samice. Naopak sloni mezi dvanáctým a čtrnáctým rokem života si na čas hledají čistě samčí skupinu, než se plně osamostatní.
Na hraně hnízda
Malé sovy se klubou zhruba po měsíci a v závislosti na kladení vajec může věkový rozdíl mezi jednotlivými potomky dosahovat i týdnů. V nouzi přitom není neobvyklé, že starší mláďata své mladší sourozence sežerou. Sovičky se líhnou holé a v hnízdě skotačí jako koťata – běhají, skáčou a syčí. Bohužel však nezřídka vypadnou, a pokud je nezabije samotný náraz, zemřou hlady, neboť matka si jich na zemi už nevšímá. Riziku pádu se vyhnou druhy, které si stavějí hnízda v podzemních norách – zato se musejí vyrovnat s větším množstvím predátorů.
Třicet metrů nad zemí
Mláďata orangutanů jsou podobně nesoběstačná jako děti. Jejich narození proto předchází dlouhá a pečlivá příprava, která zahrnuje i budování „hnízda“ ve stromech, ve výšce až třiceti metrů. Jeho konstrukce přitom počítá s těhotenským přírůstkem hmotnosti a je natolik hustá, aby skrz ni potomek nemohl propadnout. Samice rodí jednou za šest až sedm let a většinou jen jediné mládě. Potomek je na ní zcela závislý a setrvává v její blízkosti zhruba do deseti roků.
Kdo dřív přijde, ten dřív stárne
Krokodýlí mláďata se klubou z vajec, kterých matka v závislosti na druhu klade deset až šedesát. Trvá i sto deset dní, než se malí predátoři vylíhnou, a mohou měřit až dvacet pět centimetrů. Některé druhy dospívají už ve čtyřech letech, zatímco u jiných trvá vývoj i patnáct let. Rychlost vývinu však souvisí také s délkou dožití, jež se pohybuje mezi třiceti a pětasedmdesáti roky.
Čekání na peří
Kachny kladou až patnáct vajec a sedí na nich zhruba měsíc. Hned první den po vylíhnutí vyráží matka s velmi neposednými káčátky do vody, kde se její potomci takřka okamžitě naučí plavat. Nemohou však zůstat na hladině příliš dlouho, protože ještě nemají peří: Jejich tělo zatím chrání pouze jemné chmýří. K nebi pak malí ptáci zamíří v pátém až osmém týdnu života.