Tasmánie: Vzpomínky na temné časy v zemi čertů

Zatímco pahorkaté tasmánské vnitrozemí představuje pozůstatek dávné vulkanické činnosti, relativně úrodné nížiny podél pobřeží se staly ideálním místem pro život. V mírném pásu teploty nikdy neklesají pod nulu a celoročně tam vládne příjemné klima. Věděli to již domorodí Austrálci, kteří lokalitu osídlili – k jejich smůle však britské impérium vyvezlo v roce 1853 do oblasti 75 tisíc vězňů. Příliv nedobrovolných přistěhovalců nakonec vyústil k vyvraždění většiny původních obyvatel Tasmánie a ti, kteří přežili, se přesunuli na nedaleké ostrovy. 

Podobně neblahý osud čekal domorodce i ve zbytku Austrálie. Rasové čistky tam ovšem naštěstí nebyly natolik „účinné“, a dodnes tak přetrvala nejdéle žijící lidská kultura. Vědecký tým z University of Cambridge pod vedením Eskeho Willersleva zkoumal DNA celkem 83 původních obyvatel kontinentu: Analýza ukázala, že se jedná o přímé potomky lidí, kteří před 72 tisíci let opustili během velké migrace Afriku a postupně osídlili planetu. 

Sami proti sobě

Austrálie se tak stala kontinentem, kde původní obyvatelstvo takřka vyvraždili imigranti – z nově příchozích však vyrostla populace, jež se k novodobým přistěhovalcům sama staví nepřátelsky. Z průzkumu společnosti Essential Research z roku 2016 vyplynulo, že 49 % dotazovaných Australanů by oficiálně zakázalo vstup do země muslimům. 

Zobrazit na mapě Googlu

Vláda nálady ve společnosti vnímá a k otázkám imigrace zaujímá podobně kritický postoj: Uprchlíky odmítá na svém území ubytovat a přesouvá je do detenčních center na ostrovech Papuy-Nové Guiney, jež si pro tento účel pronajala. Pod mezinárodním tlakem však začala Austrálie koncem minulého roku zmíněná střediska uzavírat a přesidluje imigranty do komunit v papuánském vnitrozemí. 

Hněv míří na studenty

Protiuprchlické nálady se ovšem přenášejí z nelegálních imigrantů i na ty, kdo v zemi pobývají zcela v souladu se zákonem, především na zahraniční studenty. „Studenti, na nichž je zjevné, že nepocházejí z Austrálie, čelí urážkám a výzvám, aby se vrátili, odkud přišli. Někteří po nich dokonce házejí třeba vejce,“ vysvětluje antidiskriminační komisařka Robin Banksová, která se snaží postavit tyto útoky mimo zákon. 

Naráží však na výklad Australské křesťanské lobby (Australian Christian Lobby), podle níž jsou právní předpisy v tomto ohledu velmi volné a žádný právník nedokáže určit, kde je hranice mezi urážkou, výhrůžkou a ponížením. Za současného stavu proto nelze vyžadovat za slovní diskriminaci tresty.