Superstavby, které mění svět: Nejodvážnější architektonická díla posledních 100 let
Titanová loď
Když v průmyslové a přístavní části španělského Bilbaa vznikla v polovině 90. let minulého století budova Guggenheimova muzea moderního umění, bylo to jako zjevení. Slavný architekt Frank Gehry ji projektoval výhradně pomocí počítačového modelování a výsledný tvar připomíná spíše sochu než stavbu. Organicky formovaný plášť pokrývají titanové desky a budova tak mění během dne i barvu.
Opera v lasturách
Pokud někdo nepozná tuto stavbu, nejspíš o architektuře neví vůbec nic. Budova Opery se totiž už dávno stala poznávacím znamením australského Sydney. Rodila se však ve velkých bolestech: Soutěž byla vypsána v roce 1956, ale kvůli velkému množství technických problémů (v roce 1966 projekt opustil i jeho autor) se Opera dočkala otevření až v roce 1976. Rozpočet byl mnohonásobně překročen, ovšem lituje toho asi málokdo. Od roku 2007 se budova nachází dokonce na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Památka na olympiádu
Pekingský národní stadion, známý spíše jako Ptačí hnízdo, proslavil už zahajovací ceremoniál Letních olympijských her 2008. Jeho hodně netradiční architektura však neupadla v zapomnění ani poté a sportovní stánek s kapacitou až devadesát tisíc diváků stále funguje. Měl by ostatně hostit atletické mistrovství světa v roce 2015.
Londýnský falus
Panoráma centrálního Londýna už dávno změnily mrakodrapy. Za výjimečný se přitom považuje především ten, který se podle adresy jmenuje 30 St Mary Axe. Místní mu samozřejmě říkají i jinak, přičemž k nejpoužívanějším přezdívkám patří patrně Gherkin (nakládaná okurka) nebo Swiss Re Building (podle bývalého majitele). Budova ve tvaru šišky měří 180 metrů, původní plán ovšem počítal s dvojnásobkem.
Gigantické trenýrky?
Stavba nové budovy čínské státní televize CCTV začala v roce 2004, pro olympijský rok 2008 se podařilo dokončit alespoň fasádu a od roku 2012 je objekt plně v provozu. Netradiční vzhled, který jeho tvůrci nazvali smyčkou, mu vysloužil i několik nelichotivých přezdívek. Jisté však je, že si tuto 234 metrů vysokou pekingskou raritu s ničím nespletete.
Pět hvězdiček nestačí
Ještě relativně nedávno byla Dubaj jen zaprášeným městem v poušti. Obrovský stavební ruch ale změnil vzhled této části světa už před koncem století. Symbolem nové doby se stala bezpochyby Burdž al-Arab (věž Arabů), jeden z nejluxusnějších hotelů světa. Jeho tvar inspirovala plachetnice, a aby ještě více vynikl, je 321 metrů vysoká budova situována na uměle vytvořeném ostrově.
Budova dvou tváří
Architekt Frank Gehry má pokroucené fasády rád – takto navrhl budovu Centra pro výzkum mozku v kalifornské Santa Monice (Lou Ruvo Center for Brain Health). Z dynamicky zprohýbaného plechu je ovšem jen jižní fasáda, ze severu se budova tváří téměř konvenčně.
Trochu jiný autosalon
Firma BMW si nechala poblíž svého mnichovského sídla postavit exkluzivní výstavní a konferenční centrum BMW Welt. Hned první rok navštívilo nepřehlédnutelnou budovu přes dva miliony návštěvníků. Za pozornost stojí třeba i to, že střechu pokrývají solární panely, které zvládnou dodat až 800 kW energie.
-
Zdroj textu
-
Zdroj fotografií
