Stroje času: Rozkvetlé, obří, superpřesné… i takové, ze kterých nepoznáte kolik je hodin
Rozkvetlý ciferník
Edinburské kvetoucí hodiny
kde: Edinburgh, Skotsko | zvláštnost: nejstarší kvetoucí hodiny
Hodinářské řemeslo jde ruku v ruce s designem a světem luxusu, své o něm však vědí i květináři: Spojit příjemné s užitečným se poprvé rozhodl správce edinburského městského parku John McHattie v roce 1903, kdy tam nechal umístit obrovský ciferník posázený pestrobarevnými květinami. První verze měla jen jednu ručičku, druhá přibyla o rok později. Až do roku 1973 však museli zaměstnanci jejich pohyb zajišťovat manuálně, než byl instalován elektrický pohon. Ciferník měří v průměru 3,6 metru, kvete vždy od července do října a velká ručička ztěžkne pod zátěží zeleně na 36 kilogramů. Počet použitých rostlin vzrostl z počátečních 13 tisíc na současných 35 tisíc. (foto: Shutterstock)
Tuny písku
Sunagoyomi
kde: Oda, Japonsko | zvláštnost: největší přesýpací hodiny
Celý rok trvá, než se všechen písek v japonských přesýpacích hodinách Sunagoyomi přesune z vrchní části skleněné konstrukce do spodní. Z tubusu o metrovém průměru se první zrnka z celkového tisíce kilogramů křemenitého písku začala sypat 1. ledna 1991 a následný zápis do Guinnessovy knihy rekordů potvrdil status největších hodin svého druhu na světě. Olbřímí mechanický stroj měří na výšku 5,2 metru, jeho název doslova znamená „písečný kalendář“, a záhy se proměnil v turistickou atrakci muzea Nima Sand ve městě Oda. (foto: Shutterstock)
Atomová přesnost
Ytterbiové hodiny
kde: Washington, USA | zvláštnost: nejpřesnější hodiny
Deset let precizní vědecké práce stojí za vznikem nejpřesnějších hodin světa, které v srpnu 2013 sestrojili fyzikové z Národního institutu pro standardy a technologie nedaleko Washingtonu. Stroj je údajně až desetkrát stabilnější než jakýkoliv jeho předchůdce, přičemž se jednotlivé tiky rozcházejí maximálně o biliardtinu sekundy. Mechanismus založený na použití atomů ytterbia, zchlazených na teplotu blízkou absolutní nule, může podle autorů najít uplatnění v satelitní navigaci i telekomunikaci, případně v astronomických teleskopech či zeměměřičství. (foto: Profimedia)
Dlouhé české stíny
Sluneční hodiny Krašov
kde: Bezvěrov, Česko | zvláštnost: největší sluneční hodiny
Když před několika lety přelétal Václav Sidorjak se svým motorovým padákem nad vrchem Krašov u Bezvěrova na Plzeňsku, zaujal ho dlouhý stín vrhaný tamním telekomunikačním stožárem. Pak už nebylo daleko k nápadu využít ho jako základ pro sluneční hodiny, a to rovnou největší na světě. Sloup o výšce 342 metrů posloužil coby gnómon neboli centrální bod, jejž posléze obklopil ciferník z obřích římských číslic – zatím neúplný, od desíti do dvou. (foto: Profimedia)
Tikající gigant
Věž Abrádž al-Bajt
kde: Mekka, Saúdská Arábie | zvláštnost: největší hodiny na světě
Titul největších hodin planety putuje od stroje ke stroji podle toho, který konstruktér či investor se právě rozhodne přepsat historii. Zatím naposledy tak učinili v saúdskoarabské Mekce v roce 2012, kdy slavnostně představili nový komplex sedmi mrakodrapů hotelu Abrádž Al-Bajt. Stojí hned vedle nejposvátnějšího místa islámu, Velké mešity, a věž jedné z budov zdobí ve výšce 577 metrů nad zemí čtveřice gigantických ciferníků o průměru 43 metrů. Každý směřuje do jiné světové strany a osvětlují je dva miliony LED zářivek. Vidět jsou až do vzdálenosti 17 kilometrů a z věže pravidelně zaznívá tradiční svolávání muezzinů k modlitbě. (foto: Shutterstock)
Kemo, kolik je hodin?
Brněnský orloj
kde: Brno, Česko | zvláštnost: složité určování času
Kontroverzně vyhlížející časomíra se stala jedním z novodobých symbolů moravské metropole. Dílo ve tvaru projektilu vzniklo v roce 2010 u příležitosti 365. výročí neúspěšného obléhání Brna Švédy. Vlnu nevole vyvolala především astronomická cena 12 milionů korun a falický tvar orloje. Hodinový stroj navíc záhy nechvalně proslul svou složitostí, takže je podle něj takřka nemožné určit čas. Každý den v 11 hodin z něj nicméně vypadává skleněná kulička jako suvenýr. (foto: Shutterstock)
-
Zdroj textu
-
Zdroj fotografií
Shutterstock, Profimedia
