Skotsko: Malebná země chudých dětí
Skotsko je součástí Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a zaujímá severní třetinu jeho území. Na pevnině hraničí jen s Anglií a dál už ho obklopuje pouze moře, z nějž se vynořuje ještě 790 skotských ostrovů. Nádherná země je plná travnatých nížin se srdcem z vysočiny a posetá dávnými klanovými hrady i strážními věžemi. Ani kouzelná vlast whisky, dud a tartanu však neskýtá právě nejpřívětivější podmínky pro život – víc než milion tamních obyvatel žije pod hranicí chudoby.
Následky válek
Příčiny problému sahají hluboko do minulosti. První světová válka připravila skotské rodiny o živitele: Z populace čítající 4,8 milionu lidí odešlo bojovat 500 tisíc mužů, čtvrtina z nich zemřela a dalších 150 tisíc utrpělo těžká zranění. Během druhého světového konfliktu zase Skotsko čelilo opakovanému německému bombardování kvůli svému těžkému průmyslu. Z následujícího ochromení a krize se pak vzpamatovávalo až do 70. let.
TIP: Skotský ostrov Skye: Mlžná země ovcí, tartanů a galštiny
Přestože se země opět postavila na nohy, s bídou si zcela neporadila dodnes – 1,05 milionu obyvatel z celkových 5,4 milionu žije pod hranicí relativní chudoby. Zdaleka nejvíc trpí nedostatkem financí skotské děti: V nouzi se jich ocitlo přes 200 tisíc a situace je rok od roku horší. „O chudobě většinou uvažujeme v souvislosti s lidmi bez práce. Údaje však naznačují, že pod hranicí chudoby žijí i skotské domácnosti, kde alespoň někteří členové pracují. V této zemi zkrátka již zaměstnání nepředstavuje pomyslnou cestu ven,“ vysvětluje Peter Kelly, ředitel organizace Poverty Alliance.
Pomoc nejen shora
Skotská vláda se s problémem pere výstavbou levného bydlení pro nemajetné rodiny, zvyšováním příspěvků na děti a uplatněním dalších 48 opatření z padesátibodového krizového plánu Fairer Scotland Action Plan, který by měl Skotům zajistit lepší životní podmínky. Cesta ke světlým zítřkům však nevede jen skrz státní nařízení. „Asi sedmdesát procent dětí zasažených chudobou žije v rodinách, jejichž členové pracují. Svou úlohu v boji s nedostatkem financí proto musejí sehrát také zaměstnavatelé,“ dodává Kelly. Aktuálně zavedená opatření by měla skotskou chudobu zmírnit do roku 2030.
Mezi jednorožcem a lvem
V keltské mytologii představují jednorožci čistotu a nevinnost, ale zároveň i mužnost a sílu. Skotové si nezkrotné zvíře oblíbili natolik, že se stalo jejich národním symbolem. Poprvé se jednorožec objevil na erbu Viléma I. Skotského ve 12. století, a za vlády Jakuba III. Skotského v 15. století se dokonce jeho podoba razila na mince. Když potom v roce 1707 vstoupilo Skotsko do unie s Anglií, našel si ušlechtilý tvor cestu i do znaku nového uskupení – vedle lva coby anglického národního zvířete.
Stručné dějiny
První důkazy o osídlení oblasti dnešního Skotska pocházejí z období před rokem 2000 př. n. l. Tehdy v místě žila neolitická kultura lovců a posléze zemědělců, která však po sobě nezanechala takřka žádné stopy: Nevíme, jakým jazykem se dorozumívala ani zda měla vlastní písmo. Kolem roku 200 př. n. l. se v lokalitě usídlily první keltské kmeny a drtivou většinu území posléze ovládli Piktové.
Vítězné křesťanství
Římské impérium udeřilo na dnešní Velkou Británii v roce 43 a postupně proniklo až na sever. První bitvy o keltské území se odehrály roku 79, nicméně vojska Gnaea Iulia Agricoly narazila na tuhý odpor. Bojovní barbaři, drsný terén a komplikované zásobování – to vše nakonec zlomilo římské armádě vaz.
Zatímco vojáci divoké keltské kmeny zkrotit nedokázali, křesťanští misionáři slavili větší úspěch: S novým náboženstvím přišlo v roce 1018 sjednocení a jižní hranice území se posunula až k řece Tweed. Přestože však bylo Skotsko celistvé, členitá krajina znemožňovala kvalitní obranu proti vpádům Vikingů – od nichž prý Skotové zdědili zrzavé vlasy.
Úplatky a prohra
V roce 1066 napadl Anglii Vilém Dobyvatel, načež část jeho armády přesídlila do Skotska. V následujících letech vnímali Angličané zemi jako potenciální nebezpečí na severu svého teritoria, a jelikož se jim vojenské zásahy vymstily, zkoušeli podrýt skotskou morálku pozemkovými úplatky. Mnohé klany se nakonec s nepřítelem spolčily a bojovaly proti vlastním lidem. Vznikla tak tehdy řada obranných hradů a strážních věží, z nichž některé stojí dodnes. Krize vyvrcholila v roce 1746 bitvou u Cullodenu, v níž Angličané v čele s králem Karlem Eduardem Stuartem Skoty porazili.
Klanový systém byl následně zrušen a nastoupila průmyslová revoluce, díky které vzkvétaly hlavně Glasgow a Edinburgh. Skotské nížiny se staly centrem těžkého průmyslu, zatímco oblast okolo řeky Clyde proslula výstavbou lodí. Dvě světové války zanechaly Skotsko v krizi, z níž se vymanilo až v 70. letech. V roce 1997 si na vlně optimismu z ekonomického růstu odhlasovalo v referendu autonomii a o dva roky později začal fungovat skotský parlament.
Lidé
Obyvatelstvo
Počet obyv.: zhruba 5,4 milionu; očekávaná doba dožití: 79,1 roku; prům. počet dětí: 1,53 na ženu; věková struktura: 17 % dětí do 15 let, 18 % obyv. starších 65 let; městské obyv.: v Edinburghu a okolí žije 1,3 mil. obyv.; populační zastoupení ve státě: 8,2 % obyv. Velké Británie; náboženství: 52 % bez vyznání, 20 % protestanti (Skotská církev), 15 % katolíci; jazyky: oficiálními jazyky jsou angličtina, skotština a skotská gaelština; obyv. žijící v chudobě: 19 %; gramotnost: 99 %.
Politika
Typ vlády: země konstituční monarchie Spojeného království; decentralizace: 1998; královna: Alžběta II.; premiérka: Nicola Sturgeonová (od 20. 11. 2014); volby: premiéra volí parlament, do funkce jej ustanovuje král či královna – premiér setrvává ve funkci, dokud nerezignuje, není odvolán nebo nezemře.
Ekonomika
HDP na hlavu: 36 787 USD (odhad z r. 2016; ČR – 33 200 USD); měna: libra.
Geografie
Rozloha: 77 933 km², tedy zhruba stejně jako Česká republika; hranice: 154 km (s Anglií); charakter území: v přímořských oblastech nížiny, ve vnitrozemí vysočiny; podnebí: mírné a oceánské – malé teplotní rozdíly mezi ročními obdobími; min. noční / max. denní teploty (°C) v Edinburghu: leden–březen 1–2/5–9, duben–červen 3–9/11–17, červenec–září 9–11/16–19, říjen–prosinec 2–7/7–13; nejnižší a nejvyšší bod: Atlantský oceán (0 m) / Ben Nevis (1 344 m).
-
Zdroj textu100+1 zahraniční zajímavost
-
Zdroj fotografiíShutterstock