Síra v míse
chřest | vedlejší účinek: zápach moči
Chřest představuje velmi výživný nízkokalorický zdroj vitaminů C a A či kyseliny listové. Poněkud nepříjemným vedlejším efektem jeho konzumace je nicméně zápach moči, přirovnávaný k vařenému zelí. Zmíněná zelenina totiž obsahuje sirnaté sloučeniny, jež po trávení končí ve výměšcích. Ne všichni přitom odér cítí: Podle současné teorie nemají někteří lidé k jeho vnímání genetické dispozice.
Pytlík plný migrény
mandle | vedlejší účinek: bolest hlavy
Už jste si někdy pochutnali na pytlíku mandlí a zaplatili za to zničující migrénou? Pak jste možná citliví na tzv. tyramin, který obsahují také vyzrálé sýry či kvašené a nakládané potraviny. V trávicím traktu obzvlášť náchylných jedinců vyvolává látka reakci doprovázenou bolestmi hlavy. Uvedené sklony se však velmi špatně odhalují, neboť potíže se mohou dostavit až 48 hodin po jídle. A zatímco jednou vás rizikové potraviny potrápí, jelikož jste třeba málo spali, jindy žádnou změnu nepocítíte.
Bičování houbami
houževnatec jedlý | vedlejší účinek: vyrážka
Houževnatec jedlý neboli šiitake se řadí k nejčastěji pěstovaným houbám světa, maximální oblibě se však těší v „rodné“ Asii. Při pravidelné konzumaci pomáhá snižovat hladinu cholesterolu či mírnit negativní následky chemoterapie. Pokud se však dostatečně tepelně nezpracuje, vyvolává zhruba u 2 % jedinců nemoc zvanou shiitake dermatitis: Mezi její projevy patří vyrážka, jež se tvoří v liniích, takže připomíná šrámy po ranách bičem.
Nepřítel pod povrchem
mrkev | vedlejší účinek: oranžovění kůže
Klíčovou složku mrkve tvoří betakaroten, známý zdroj vitaminu A. Zmíněný antioxidant zlepšuje zrak i imunitu, napomáhá regeneraci těla a působí jako prevence proti některým nádorům. Při nadměrné konzumaci mrkve se však v těle hromadí, ukládá se pod kůží a mění její odstín do oranžova – zejména na dlaních a chodidlech. Podobný efekt mají přitom také dýně či batáty.
Nezralé povyražení
moruše | vedlejší účinek: halucinace, průjem
Moruše se podobají ostružinám, jsou příjemně sladké i šťavnaté, takže se hodí třeba na výrobu sirupů a čajů. V Evropě se kdysi těšily značné oblibě, později se na ně zapomnělo, ale dnes se zvolna vracejí do zorného pole dietářů. Pokud však na rostlinu narazíte a dopřejete si její nezralé plody, můžete se otrávit. Stejně jako listy stromu totiž obsahují nemalou dávku toxinů, jež dokážou vyvolat průjem, nebo dokonce přivodit halucinace.