Řecká Makedonie: Odkaz velkého válečníka

Jádro sporu sahá do roku 1991, kdy se rozpadla někdejší Jugoslávie a jedním z pěti nově vzniklých států se stala i vnitrozemská Makedonie. Okamžitě po vyhlášení nezávislosti však zazněly protesty ze strany Řeků, kteří nesouhlasili s jejím názvem „Republika Makedonie“ a vynutili si u OSN kompromis v podobě oficiálního označení „Bývalá jugoslávská republika Makedonie“ (FYROM). Důvodem je víc než dva tisíce let stará historie: Zhruba v letech 800–146 př. n. l. se totiž na území dnešního Řecka rozkládala nejmocnější říše tehdejšího světa, starověká Makedonie, a pokrývala území jak dnešního řeckého regionu, tak oblast FYROM.  

Poseidonův trojzubec

Řecká Makedonie představuje největší a druhý nejlidnatější region jihoevropské země. Z hospodářského hlediska pak hraje naprosto klíčovou roli v chodu celého státu. Například tamní zemědělství tvoří páteř řecké produkce a díky řekám a jezerům v podstatě živí ostatní suché a hornaté oblasti. Kromě toho jde o turisticky nejvytíženější část řecké pevniny: V průvodcích zaujímá přední místo zejména poloostrov Chalkidiki, známý z map díky třem „prstům“ zasahujícím do vod Egejského moře jako Poseidonův trojzubec. Metropolí Řecké Makedonie je milionová Soluň, druhé největší město země po Athénách. 

Není tedy divu, že tamní obyvatelé nelibě nesou hrozbu, že by si sousední stát uzurpoval stejný název. Především se obávají, že by si Makedonie mohla nárokovat část regionu, který je pro Řecko nesmírně důležitý. Makedonským argumentem je na druhé straně geografický rozsah někdejší starověké říše, jež zasahovala do obou současných států (i Bulharska). Ve skutečnosti však byla ještě mnohem rozlehlejší – a to už pár desítek let poté, co se v roce 356 př. n. l. v dnešním řeckém městě Pella narodil budoucí nejúspěšnější válečník dějin Alexandr Veliký. 

Zobrazit na mapě Googlu

Řešení na obzoru?

Na počátku tohoto roku se díky diplomatickým jednáním objevila jistá naděje, když vlády obou států oznámily, že se dohodly na přijetí kompromisního názvu. Bývalá jugoslávská republika by se nově měla jmenovat Republika Severní Makedonie. Tamní premiér Zoran Zaev se nechal slyšet, že by se spor mohl definitivně uzavřít do konce roku. Během září nebo začátkem října musí dohodu schválit makedonští občané v referendu.  

Cesta k příměří však bude nejspíš ještě složitá: V Řecku totiž existuje silná nacionalisticky smýšlející menšina, která jakékoliv kompromisy odmítá. A značné slovo má i ve vládě, v podobě radikálního uskupení Zlatý úsvit.