Portoriko: Zadlužená země z ostrova hurikánů

Finanční schodek se razantně prohloubil poté, co ostrov v září 2017 zdecimovala bouře María, nejsilnější hurikán za posledních devět desetiletí. Zanechala po sobě bezmála čtyři tisíce obětí a škody ve výši 91 miliard dolarů, jejichž stopy se dosud nepodařilo zcela zahladit. 

Ve většině ekonomických ukazatelů zaujímá Portoriko v porovnání s ostatními americkými státy poslední příčky: Alarmujících 46 % tamních obyvatel žije pod hranicí chudoby a nezaměstnanost dvakrát přesahuje průměr ve zbytku USA. Především kvůli násobně vyšším cenám elektřiny jsou životní náklady běžného Portoričana větší, než kdyby žil například v Seattlu či Atlantě. Za několik posledních let narostl státní dluh na rekordních 72 miliard dolarů, což odpovídá 103 % hrubého domácího produktu. 

Přerušené spojení s vesmírem

Proslulý astronomický radioteleskop Arecibo nedaleko stejnojmenného města sice řádění hurikánu María přežil, ale v uplynulých měsících jej postihla série havárií a stala se mu osudnou: V srpnu praskl pomocný kotvicí kabel, spadl na disk o průměru 305 metrů a vytvořil v něm třicetimetrovou trhlinu. Poškodila se i plošina visící nad talířem a začátkem listopadu se přetrhlo jedno z hlavních lan, poutajících ji k podpůrným sloupům. Po poslední nehodě ředitel observatoře Ralph Gaume oznámil, že rozsah poškození bohužel znemožňuje opravu a radioteleskop čeká demontování. 

Končí tak skutečný velikán: Anténa Arecibo fungovala 57 let, během nichž si připsala řadu důležitých objevů. Krátce po uvedení do provozu přispěla například k odhalení prvního dvojhvězdného pulzaru, tedy rychle rotující neutronové stálice. V posledních letech tvořila významnou součást projektu SETI@home, hledajícího známky mimozemských civilizací. A představovala i vděčnou kulisu pro filmaře – „zahrála si“ mimo jiné v bondovce Zlaté oko. O post největšího radioteleskopu světa ji připravil až v roce 2016 čínský FAST.

Zobrazit na mapě Googlu

Země zaslíbená

Pro ostatní vědce vedle astronomů však nejvýchodnější pevnina souostroví Velkých Antil nadále představuje zemi zaslíbenou. Národní park El Yunque, mimochodem jediný tropický deštný prales na území Spojených států, se stal domovem 239 endemických rostlin i několika desítek extrémně vzácných živočišných druhů, včetně posledních exemplářů kriticky ohrožených papoušků amazoňanů portorických.

Velkou pozornost přitahují zejména různobarevné stromové žáby nazývané „coquí“, které se proměnily v národní symbol ostrova. A další místní unikát tvoří tři „svítící“ zátoky: Díky populacím bioluminiscenčních řas rozsivek se přihlížejícím v noci naskýtá pohled na vodu zářící miliony světélek. 

Nepovedený Kolumbus

V roce 1991 vytvořil gruzínský sochař Zurab Cereteli k nadcházejícímu 500. výročí objevení Ameriky sochu Kryštofa Kolumba spolu s jeho třemi plavidly, nazvanou symbolicky Zrození Nového světa: Skulptura svými 110 metry víc než dvojnásobně překonává Sochu svobody a autor ji zamýšlel instalovat v některé z amerických metropolí. Jeho dílo, zhotovené z 2 750 bronzových a ocelových součástek, však postupně odmítly radnice New Yorku, Miami či Baltimoru s tím, že „je ohyzdné“. Teprve v roce 2016 našel gigantický Kolumbus místo nedaleko portorického Areciba a mimo jiné se stal nejvyšší sochou Severní Ameriky. Kontroverzní pověst a přezdívky jako „Robo Kolumbus“ či „Chris Kong“ k němu však údajně ročně přilákají přinejmenším 300 tisíc turistů navíc.