Peru: Chudnoucí říše Inků
Podle peruánského ministerstva zahraničí je jednoduchá vlajka bez centrálního erbu určena k umístění na soukromých budovách, lodích atp. Vlajka s erbem má být naproti tomu vyvěšena na státních podnicích, budovách, lodích atd.
Peru je čtvrtou nejlidnatější jihoamerickou zemí a odhaduje se, že v roce 2050 bude mít kolem 42 milionů obyvatel. Je to multietnický stát, jehož současné národnostní složení je výsledkem procesů odstartovaných již před několika stoletími.
Multietnický mix
Oblast dnešního Peru po tisíciletí obývali američtí indiáni a odhaduje se, že kolem roku 1520, kdy se schylovalo k evropské invazi, zde žilo asi devět milionů příslušníků tohoto etnika. Po uplynutí 100 let přítomnosti kolonizátorů se počet indiánů smrskl na asi 600 000, zbytek padl za oběť infekčním nemocem, jež sem zavlekli Evropané. To zhruba odpovídá vývoji, kdy by z deseti milionů obyvatel České republiky zbylo v roce 2110 necelých 670 000 lidí.
V průběhu 16. století v Peru na druhou stranu přibývali běloši a afričtí černoši dovážení jako pracovní síla. Po získání nezávislosti přijížděli do země evropští imigranti z Anglie, Francie, Itálie a Španělska. Ve druhé polovině 19. století nahradili černochy na místě levných dělníků Číňané, kteří se od té doby stali místní významnou menšinou.
Roste ekonomika i chudoba
V desetiletích následujících po 2. světové válce byla ekonomika schopná absorbovat většinu rostoucí pracovní síly. Někdy v 70. letech 20. století ovšem započalo obecné zhoršování pracovních podmínek s klesajícími reálnými mzdami, rostoucí chudobou a mnoha projevy podzaměstnanosti.
Ekonomika Peru odráží geografickou pestrost této země. V horách jsou bohaté přírodní zdroje a oceánské pobřeží poskytuje výborné podmínky pro rybaření. Zejména díky těmto skutečnostem peruánská ekonomika rostla mezi roky 2002 a 2006 o 4 %. V letech 2007 a 2008 pak hrubý domácí produkt díky růstu světových cen kovů a minerálů poskočil každý rok o 9 %. Světová recese ovšem vzestup peruánské ekonomiky srazila na pouhé procento v roce 2009. Ačkoli expanze ekonomiky pomohla snížit množství lidí žijících v chudobě, počet obyvatel žijících pod její hranicí se pravděpodobně stále pohybuje okolo 40 %.
Zdraví podlomené nedostatkem
Na začátku 90. let minulého století bylo Peru zasaženo epidemií cholery, která podtrhla dlouhodobé problémy v oblasti zdravotnictví. Obyvatelé státu jsou minimálně zabezpečeni nějakou formou státní zdravotnické pomoci a existující prostředky jsou velmi nerovnoměrně distribuovány. Relativní dostatek zdravotnických zařízení je v Limě a větších provinciálních městech, ale v horách téměř neexistují. Zatímco v Limě připadá jeden doktor na 400 osob, v horách je to kolem 12 000 lidí na jednoho vysokoškolsky vzdělaného zdravotníka. Stejný poměr panuje ve všech zdravotnických aspektech.
Asi 25 % obyvatel měst a přes 90 % lidí žijících mimo města nemá přístup k pitné vodě a nemá kanalizaci. Kvůli tomu je populace nevyhnutelně náchylná k infekčním chorobám přenášeným vodou. Ačkoli úmrtnost novorozenců se snižuje, stále je nejvyšší ze všech zemí Latinské Ameriky, s výjimkou Bolívie a Haiti.
Epidemie cholery na začátku 90. let minulého století podtrhla dlouhodobé problémy v oblasti zdravotnictví
Víte, že?
Město ukryté v horách
Incké město Machu Picchu leží vysoko v horách And a v 15. a 16. století bylo významným centrem. Opevněné sídlo kvůli své poloze uniklo pozornosti španělských dobyvatelů, kteří sem vtrhli v roce 1532. Zapomenuto zůstalo až do roku 1911, kdy je objevil americký archeolog Hiram Bingham. Zachovaly se tu zbytky kultovních objektů a 143 obytných domů. Název města se do dnešních dní nezachoval. Dnešní jméno je odvozeno od názvu blízké hory Machu Picchu, která se nad ruinami tyčí.
Stručné dějiny
Nejznámější civilizací na území dnešního Peru bezesporu byla říše Inků. Dlouho před ní zde ovšem existovaly jiné kultury, jejichž počátky se dají vystopovat až k roku 6 000 př. n. l.
Nejstarší peruánské civilizace vznikly blízko hranice provincií Chilca a Paracas a v údolí Callejon de Huaylas. Postupně byly vystřídány dominantními městskými státy a říšemi Čimor a Chachapoyas. Tato království už disponovala znalostmi o zemědělství, hrnčířství, zpracování zlata a stříbra či tkaní. V té době začala moc v oblasti přebírat říše Inků, která svoje teritorium rozšířila i do oblasti And. Vrcholu dosáhla zhruba kolem přelomu 15. a 16. století, kdy se stala nejmocnější říší předkolumbovské Ameriky. Ovládaná oblast zahrnovala severní a jižní Ekvádor, část Kolumbie, severovýchodní Argentinu, sever Chile a oblast mezi Bolívií a amazonskými pralesy. V roce 1532 pouhých 200 vojáků vedených Franciscem Pizzarem zajalo posledního inckého vládce Atahualpu a zmocnili se celé říše. Obrovská říše Inků se stala součástí tehdy ještě mnohem větší Španělské říše.
V roce 1542 vzniklo Peruánské vicekrálovství, které mělo sjednotit ohromná teritoria ovládaná Španělskem v Jižní Americe. Peru bylo jeho součástí až do roku 1821, kdy byla po mnoha povstáních prohlášena nezávislost. Španělé ovšem uznali nezávislost Peru až v roce 1879. Brzy poté došlo mezi Peru a sousedními státy, Bolivií, Chile a Ekvádorem, k mnoha střetům. Na začátku 20. století zde jako civilní diktátor vládl Augusto B. Leguía. Po 2. světové válce se ovšem k moci dostali diktátoři podporovaní vojenskou silou. Nejvýraznějšími z nich byli Fernando Belaúnde, Juan Velasco, Alan García – nejmladší peruánský prezident vládnoucí ve věku pouhých 36 let – a Alberto Fujimori, který roku 1992 rozpustil kongres a vyhlásil mimořádnou vládu.
Lidé
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 29 549 517 (odhad z července 2012)
Očekávaná doba dožití: 72,73 let
Prům. počet dětí: 2,29 na jednu ženu
Kojenecká úmrtnost: 21,5 z 1 000 živě narozených
Věková struktura: 28,1 % děti do 14 let, 65,4 % obyv. ve věku 15 až 64 let, 6,5 % obyv. je starší více než 65 let; 50 % Peruánců je mladších než 26,5 roku
Etnické složení: američtí Indiáni 45 %, mesticové (míšenci amerických Indiánů a bělochů) 37 %, běloši 15 %, černoši, Japonci, Číňané a ostatní 3 %
Jazyky: úředním jazykem je španělština a jazyk kečuánština, dále se používá aymara, angličtina a amazonské jazyky
Náboženství: římskokatolická církev 81,3 %, evangelické církve 12,5 %, ostatní 3,3 %, ostatní a nespecifikované 2,9 % (podle sčítání z roku 2007)
Nezaměstnanost: 14 %
Gramotnost: 92,9 %
Politika
Typ vlády: republika
Samostatnost: 28. července 1821 (dříve součást Španělska),
Hlava státu: prezident Ollanta Humala (od 28. července 2011) – prezident je jak hlavou státu, tak šéfem vlády; 1. viceprezidentka Marisol Espinozová
Volby: prezident vychází z všeobecného hlasování a ústav zastává po dobu pěti let, může kandidovat znovu, ale ne bezprostředně po skončení svého funkčního období
Ekonomika
HDP na hlavu: 10 200 USD (odhad z roku 2011)
Měna: peruánský nový sol (PEN), 1 PEN = 2,75 USD
Vývoz: měď, zlato, zinek, surová nafta a petrochemické produkty, káva, brambory, textil, ryby
Dovoz: nafta a petrochemické produkty, plasty, stroje, automobily, železo a ocel, pšenice, papír
Hlavní obchodní partneři: USA, Čína, Kanada, Brazílie, Ekvádor, Japonsko, Chile
Geografie
Rozloha: 1 285 216 km2, 20. největší země světa, menší než třeba Mongolsko, větší než např. JAR
Hranice: 7 461 km, z toho 2 995 km s Brazílií, 1 800 km s Kolumbií, 1 075 km s Bolivií, 1 420 km s Ekvádorem a 171 km s Chile
Délka pobřeží: 2 414 km
Podnebí: Podnebí Peru je rozdílné asi jako málokde na světě a údajně zahrnuje 28 z celkem 32 známých světových klimat. Tato rozmanitost je dána zejména hradbou And a studeným Humboldtovým proudem. Obecně se dá říct, že podnebí u pobřeží je subtropické s minimem srážek. Andy mají samozřejmě velmi chladné až mrazivé klima a ve východních nížinách je horké rovníkové podnebí s dešti přicházejícími v průběhu celého roku.
Průměrné měsíční teploty v Limě (°C): leden–březen 22–25, duben–červen 18–21, červenec–září 15–17, říjen–prosinec 17–21
Průměrné měsíční srážky v Limě (mm): leden–březen 0–3, duben–červen 0–5, červenec–září 3–9, říjen–prosinec 0–3
Nejnižší a nejvyšší bod: Tichý oceán 0 m / Nevado Huascarán 6 768 m
-
Zdroj fotografiíThinkstock, Flickr, Wikipedie