Ostrov Man je učiněným rájem milovníků rychlosti a automobilových závodů
Dominantu manské vlajky, oficiálně schválené roku 1932, tvoří symbol uprostřed červeného pole. Jde o tzv. triskelion, tedy tři nohy v brnění ohnuté v koleni a spojené v jednom bodě. Jeho historii a přesný původ dodnes neznáme, jisté však je, že se datuje přinejmenším do 13. století. Nevíme ani, proč zdomácněl právě na Manu, nicméně tentýž prvek figuruje i ve znaku Sicílie či Bretaně.
Ostrov tak dobře znají fanoušci oblíbeného britského pořadu Top Gear, který se tam z velké části natáčel. Jeho někdejší moderátor Jeremy Clarkson si kvůli tomu dokonce zařídil na Manu trvalé bydliště. A nelze vyloučit, že svištící provoz na asfaltových tepnách inspiroval k hvězdné kariéře i jednoho z nejslavnějších manských rodáků, silničního cyklistu Marka Cavendishe.
Motorkářská výzva
Vedle aut a cyklistů se po ostrově prohánějí také motorky, a dokonce jde o dějiště nejnebezpečnějšího motocyklového závodu světa, Tourist Trophy: Už od roku 1907 se koná vždy na přelomu května a června a během své víc než stoleté historie si vyžádal životy 250 jezdců. Stala se jim osudnou některá z 219 zrádných zatáček na 60kilometrovém okruhu, případně rychlost přesahující i 300 km/h.
Zmíněná podívaná pravidelně láká davy nadšených diváků, kteří jinak nemají mnoho důvodů ostrov v Irském moři navštívit. Přestože tři čtvrtiny jeho území pokrývá přírodní rezervace zapsaná na seznamu UNESCO, ročně tam zavítá jen kolem 300 tisíc zahraničních hostů. Jedná se sice téměř o čtyřnásobek celkového počtu obyvatel Manu; ovšem například v porovnání s výrazně menším jihoanglickým ostrovem Wight, kam se každý rok vydá na 2,5 milionu turistů, je to pouhá kapka v moři.
Tisíciletý parlament
Spíš než turisty přitahuje Man bohaté majitele soukromých letadel. Patří totiž mezi daňové ráje, takže se víc než vyplatí zaregistrovat si tryskáč právě tam. Otázkou zůstává, zda to tak zůstane: Po vystoupení Británie z EU totiž letadla startující z jejího území přestanou mít automaticky bezplatný přístup do evropského vzdušného prostoru. Nicméně samotnému Manu brexit v podstatě žádnou změnu nepřinese, oficiálně totiž do Unie nikdy nepatřil. Ostrov má poměrně specifický status: Spadá sice pod Velkou Británii, ta se však stará pouze o jeho ochranu. Hlavou státu je tedy britský panovník, plní ovšem spíš jen symbolickou roli. Dění na Manu plně řídí tamní parlament Tynwald, jedna z nejstarších institucí svého druhu na světě, jež nepřetržitě zasedá už od roku 979.
Kočičí specialita
Man zřejmě budou znát chovatelé koček, neboť z ostrova pochází jediné dnes existující bezocasé plemeno. První taková šelma se objevila někdy na počátku 19. století, zřejmě v důsledku genetické mutace, a tehdejší chovatele zaujala natolik, že začali zmíněný znak šlechtit cíleně. Jednoduše spářit dva bezocasé jedince ovšem nelze, jelikož by embrya s pravděpodobností 25 % nebyla životaschopná. Jeden rodič je proto vždy „normální“. Na ostrově dnes působí dokonce státní chovná stanice a místní jsou na „své“ kočky natolik hrdí, že z nich učinili národní symbol: Objevují se například na mincích a staly se i námětem nespočtu folklorních příběhů a legend.
Stručné dějiny
Osídlení ostrova prokazatelně spadá až do neolitu, o čemž svědčí archeologické nálezy z doby bronzové. Dochovaly se například pozůstatky megalitů, pravěkých pohřebišť či hradeb. Ve starověku ostrov dobyli Římané a kolem 8. století se tam usadili Vikingové. Manština pochází z keltského základu, a třebaže poslední rodilý mluvčí zemřel v roce 1974, zůstává stále živá díky tradicím. Například na kopci, kde stával první parlament Tynwald (na snímku), se v ní každý rok slavnostně předčítají zákony.
Severská éra
Během vikingské epochy tvořil Man formální součást Norského království, než severský panovník Magnus VI. v polovině 13. století postoupil nepříliš významný ostrůvek Skotům. Snahy hrstky manských obyvatel o vysvobození z nadvlády byly marné, Skotsko ve válečném střetu snadno zvítězilo a roku 1275 připojilo Man ke svému území. Pod jeho správou však nezůstal dlouho – zájem o něj totiž projevili rovněž Angličané.
Součástí Británie
Po několik následujících dekád se oba národy ve vlastnictví ostrova střídaly. Vítězem opakovaných válek se nakonec stali Angličané, v jejichž rukou pak setrval de facto do roku 1765, kdy vzniklo Spojené království a Man automaticky přešel pod jeho správu. Od letopočtu 1866 si nicméně udržuje poměrně značnou autonomii, což v praxi znamená zejména vlastní vládu, na Británii v podstatě nezávislou. Během obou světových válek fungovaly na Manu cizinecké internační tábory.
Lidé
Obyvatelstvo
Počet obyv.: 83 300; očekávaná doba dožití: 81,4 roku; prům. počet dětí: 1,92 na ženu; věková struktura: 20 % obyv. do 19 let, 20,6 % obyv. starších 65 let; městské obyv.: Douglas má 26 000 obyv.; náboženství: 84,1 % křesťanství, 15,4 % bez vyznání, 0,5 % ostatní; oficiální jazyk: angličtina; obyv. pod hranicí chudoby: 14 %; gramotnost: 99 %.
Politika
Státní zřízení: samosprávní britské korunní závislé území; guvernér: sir Richard Gozney; volby: britské parlamentní volby se konají jednou za čtyři roky.
Ekonomika
HDP na hlavu: 84 600 USD (odhad z r. 2014; ČR – 33 400 USD); měna: manská libra, s kurzem 1 : 29,9 Kč.
Geografie
Rozloha: 572 km², asi jako Praha; charakter území: vesměs nížinaté, zejména úplný sever a dále rozsáhlé údolí ve středu ostrova; kopcovitá je pak především centrální severní část; podnebí: mírné oceánské, bez teplotních extrémů, zato s hojnými srážkami kvůli převažujícímu jihozápadnímu proudění; min. noční / max. denní teploty (°C) v Douglasu: leden–březen 4/9, duben–červen 5/16, červenec–září 11/18, říjen–prosinec 5/12; nejnižší a nejvyšší bod: Atlantik (0 m) / Snaefell (621 m).
-
Zdroj textu100+1 zahraniční zajímavost 5/20
-
Zdroj fotografiíShutterstock