Niger: Nejubožejší z chudých

Od získání nezávislosti v roce 1960 prošel stát cestou pěti různých ústav a tří období vojenského režimu. Po posledním převratu v roce 2010 dodržela armáda slib, že vrátí zemi demokratickou civilní vládu, a Niger se tak poprvé v historii změnil v demokracii se systémem více politických stran.

Trvalá hrozba velkého sucha

Niger je největší zemí západní Afriky, ale více než 80 % jeho plochy v severních regionech pokrývá Sahara. Převážná část populace proto žije na jihu a na západě území. Většina této relativně úrodné oblasti však čelí nestálému počasí včetně nevyzpytatelných období sucha. Protože zemědělství tvoří základní pilíř nigerské ekonomiky (je na něm závislých plných 82 % Nigeřanů), stát trvale bojuje s tím, jak nasytit všechny své obyvatele. Velmi vážná situace přetrvávala od 60. do 80. let 20. století, kdy někteří farmáři kvůli suchu opakovaně přišli o celá stáda. Nejistota ovšem pokračuje i v 21. století.

Další významnou součást ekonomiky představuje export surových materiálů, především uranové rudy. Vláda by v budoucnu chtěla rozvinout i těžbu nafty a zlata.

Zobrazit na mapě Googlu

Smutná řeč čísel

S chudobou státu pak souvisí i chudoba jeho obyvatel. V roce 2012 přidělila Organizace spojených národů Nigeru poslední příčku v žebříčku Indexu lidského rozvoje. Západoafrická země by se v současnosti vůbec neobešla bez zahraniční pomoci. Bezmála polovina příjmů vládního rozpočtu pochází z dárcovských zdrojů. K nejvýznamnějším donátorům patří Francie, Evropská unie, Světová banka a Mezinárodní měnový fond, ale zanedbatelné nejsou ani dary ze Spojených států, Belgie, Německa, Švýcarska, Kanady a Saúdské Arábie. V prosinci 2005 odpustil MMF Nigeru dluh ve výši 86 milionů dolarů.

S obrovskou chudobou země jde samozřejmě ruku v ruce i špatný zdravotní stav obyvatel a nedostačující lékařská péče. Statistiky hovoří jasně: kojeneckou úmrtnost v Nigeru lze sice srovnat s údaji ze sousedních států, ovšem mortalita ve věku 1–4 roky zůstává i na Afriku extrémně vysoká – před čtvrtými narozeninami tam zemře každé čtvrté dítě! Příčiny tkví v obecně špatných zdravotních podmínkách a nedostatečné výživě. Podle údajů organizace Save the Children má země nejvyšší dětskou úmrtnost na světě, z každých 100 tisíc porodů pak celých 820 končí smrtí rodičky. V roce 2006 přitom připadalo na 100 tisíc obyvatel jen 22 zdravotních sester a tři doktoři.

Stigma negramotnosti

Další Achillovu patu Nigeru představuje nevzdělanost. V zemi panuje jedna z nejvyšších úrovní negramotnosti na světě – číst a psát umí jen zhruba jeden ze čtyř tamních obyvatel. Základní vzdělání je sice po dobu šesti let povinné, ale ještě na konci 20. století zapisovali rodiče do první třídy necelou třetinu potomků. Povinnou školní docházku přitom téměř v 70 % případů završí chlapci, zatímco děvčata často končí po dvou nebo třech letech. Místo sezení v lavicích musejí děti obvykle pomáhat při sklizni a potomci nomádů, kteří žijí na severu státu, nemají možnost školy navštěvovat vůbec.