Mosambik: Chudý africký lev
Zelená na vlajce Mosambiku představuje úrodnost země, bílá mír a černá africký kontinent, žlutá symbolizuje minerální bohatství a červená boj za nezávislost. Pěticípá hvězda značí marxismus a internacionalismus, význam dalších symbolů je zjevný – boj, práce, vzdělání.
V 70. letech 20. století podporovalo vedení Mosambiku protivládní a protibělošské militantní organizace ve Rhodesii (dnešním Zimbabwe) a v Jihoafrické republice. Vlády těchto zemí „na oplátku“ pomáhaly mosambickému hnutí RENAMO, tedy Resistência Nacional Moçambicana, které zahájilo občanskou válku proti politické straně FRELIMO neboli Frente de Libertação de Moçambique. Konflikt trval mezi lety 1977 a 1992 a zanechal stát v chaosu: asi milion lidí přišlo o život a několik dalších milionů uprchlo za hranice.
Křehká rovnováha
Do poloviny 90. let 20. století se z okolních zemí vrátilo více než 1,7 milionu utečenců – jednalo se o dosud největší repatriaci v subsaharské Africe. Po opuštění socialistické myšlenky se mosambická vláda vydala cestou standardní demokracie. Ve volbách zatím vždy vyhrála strana FRELIMO, zatímco RENAMO zůstává v opozici: v roce 2000 sice obvinila vítěznou stranu z falšování volebních výsledků, ale u nejvyššího soudu spor prohrála.
K poslednímu výraznému narušení života obyvatel země došlo mezi lety 2012 a 2014, kdy se oddíly RENAMO opakovaně střetly s vládními jednotkami, přičemž konflikt zasáhl zejména středomosambické provincie. Od voleb v roce 2014 se situace zklidnila, ale RENAMO stále nehodlá svoji porážku uznat: údajně asi tři stovky jejích bojovníků z dob občanské války odmítají vstoupit do služeb policie či armády a nadále zůstávají ozbrojenou hrozbou.
Paradox úspěšné ekonomiky
V roce 1987 zahájila vláda rozsáhlé reformy směřující k ekonomické stabilizaci – a díky těmto opatřením a výrazné zahraniční pomoci země znatelně roste. Mosambik se označuje za jednoho z „afrických lvů“ a jeho reálný hrubý domácí produkt poskočí každý rok kupředu o 6–9 %. Značné zahraniční dluhy se i díky četným odpuštěním ze strany dárců snížily na únosnou mez. Africký stát navíc přitahuje investory, pro něž představuje lákadlo zejména těžba uhlí a zemního plynu.
Už v roce 2007 označil Mezinárodní měnový fond mosambickou ekonomiku za „úspěšný příběh subsaharské Afriky“. Světová Banka a UNICEF však zároveň upozorňují na paradox, kdy ekonomika roste, ale v zemi přibývá podvyživených dětí.
Růst a chudoba
Přes nezpochybnitelné úspěchy žije stále víc než polovina Mosambičanů pod hranicí chudoby a musí vyjít s částkou nepřevyšující jeden dolar na den. Nezaměstnanost dosahuje podle optimistických odhadů zhruba 8 %, jiné zdroje však hovoří dokonce o 25 %. Není proto divu, že když v roce 2010 došlo k jednorázovému zvýšení cen chleba, vody, elektřiny a pohonných hmot, vyvolalo to rozsáhlé nepokoje. Vláda tedy zavedla sociální dávky a mimo jiné snížila daně.
Více než desetiletý příliv zahraničních investic a stabilní ekonomický růst tak zatím neznamenají konec chudoby. V tabulce indexu lidského rozvoje (HDI) z roku 2014 se Mosambik umístil na 178. příčce ze 187 hodnocených zemí.
Stručné dějiny
Ve 2. století se do oblasti dnešního Mosambiku dostali Bantuové, kteří se živili zemědělstvím a dokázali vyrábět železné nástroje. Jejich civilizace se organizovala do malých království. S příchodem arabských obchodníků, kteří tamní pobřeží navštěvovali od 9. století, pronikal do země islám.
Pod portugalskou nadvládou
V roce 1498 přistál v dnešním Mosambiku portugalský mořeplavec Vasco da Gama na své cestě do Indie. Během 16. století vytvořili Portugalci podél pobřeží několik obchodních osad a zabrali rovněž rozsáhlé oblasti půdy poblíž moře. Po několik století však neměli nad zemí faktickou kontrolu. Situace se změnila v 19. století, kdy si evropské mocnosti černý kontinent „rozparcelovaly“. Roku 1891 pak Britové a Portugalci podepsali smlouvu, která ustanovila nad budoucím Mosambikem portugalskou vládu.
Dvě války a svoboda
Po druhé světové válce získalo mnoho afrických zemí samostatnost a myšlenka na svržení evropské nadvlády pronikla i do Mosambiku. V roce 1962 se utvořila tamní Fronta za osvobození Mosambiku (FRELIMO), která v září 1964 rozpoutala proti Portugalcům partyzánskou válku. Ozbrojený konfl ikt trval deset let a v červnu 1975 nakonec vyústil v nezávislost. V nově vzniklém státě se však ujaly socialistické myšlenky, jež srazily zemi zbídačenou válkou na kolena. Jako protiváha komunistické strany se v roce 1977 zrodila organizace Mosambický národní odpor (RENAMO), která vedla s vládními jednotkami šestnáctiletou občanskou válku. FRELIMO nakonec socialistické myšlenky opustila, v roce 1992 uzavřela s RENAMO mír a země začala nabírat dech.
Lidé
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: zhruba 25,3 milionu, přibližně stejně jako Severní Korea; očekávaná doba dožití: 52,94 roku; prům. počet dětí: 5,21 na ženu; kojenecká úmrtnost: 72,21 z 1 000 živě narozených; věková struktura: 45,13 % dětí do 15 let, 2,91 % obyv. starších 65 let, 50 % obyv. mladších 16,9 roku; městské obyvatelstvo: 32,2 %; etnické složení: Afričané 99,66 %, Evropané 0,06 %, Euroafričané 0,2 %, Indové 0,08 %; náboženství: katolíci 28,4 %, ostatní křesťanské církve – sionisté 15,5 %, letniční církve 10,9 %, anglikánská církev 1,3 %; muslimové 17,8 %, ostatní 6,7 %, bez vyznání 18,7 %, nespecifikováno 0,7 %; jazyky: oficiálním jazykem je portugalština, nejrozšířenějším původním jazykem je Makhuwa (25,3 %); obyv. pod hranicí chudoby: 52 %; gramotnost: 58,8 %.
Politika
Typ vlády: republika; samostatnost: od 25. 6. 1975 (dříve portugalská kolonie); hlava státu: prezident Filipe Jacinto Nyusi (od 15. 1. 2015); šéf vlády: premiér Carlos Agostinho do Rosário (od 17. 1. 2015); volby: prezident se volí v přímých volbách na 5 let (může kandidovat podruhé), premiéra jmenuje prezident podle výsledků voleb.
Ekonomika
HDP na hlavu: 1 100 USD (odhad z r. 2014; ČR – 28 400 USD), stále jedna z nejchudších zemí světa; měna: nový mosambický metical (MZM), 1 USD = asi 37,8 MZM, 1 CZK = asi 1,55 MZM.
Geografie
Rozloha: 799 380 km², tedy zhruba stejně jako Turecko; hranice: 4 783 km (s JAR, Svazijskem, Zimbabwe, Zambií, Malawi a Tanzanií); délka pobřeží: 2 470 km; charakter území: při pobřeží většinou nížiny, směrem do vnitrozemí hornatina, na severozápadě vysoké náhorní plošiny, na západě hory; podnebí: tropické až subtropické; min. noční / max. denní teploty (°C) v Maputu: leden–březen 22–21/30, duben–červen 19–14/29–25, červenec–září 14–16/25–27, říjen–prosinec 18–21/28–30; prům. měsíční srážky (mm) v Maputu: leden–březen 130–95, duben–červen 65–30, červenec– září 15–40, říjen–prosinec 45–100; nejnižší a nejvyšší bod: Indický oceán (0 m) / Monte Binga (2 436 m).
-
Zdroj fotografiíShutterstock