Milion dolarů za výchovu a vzdělání, tolik má zaplatit syn své matce

Paní Luo to neměla v životě lehké. Po rozvodu zůstala se svými dvěma syny sama a bylo pro ni obtížné podporovat oba chlapce na studiích. V roce 1997 proto s oběma potomky uzavřela smlouvu, podle které jí měl každý ze synů odvádět 60 % svého výdělku, a to až do výše 1,7 milionu dolarů. Splácet měli oba synové až v okamžiku, kdy dostudují a otevřou si vlastní zubařskou praxi.

Stalo se tak o šest let později, kdy oba synové začali vydělávat. Jak už to tak v životě bývá, po nějaké době se oběma synům přestaly vysoké splátky líbit. Jeden proto požádal matku o úpravu podmínek, výše dluhu a splátek, druhý pro jistotu přestal platit úplně, s tím, že již matce odvedl dost. S prvním ze synů se matka dohodla na nových pravidlech, druhého zažalovala u soudu.

Synáčku zaplať!

Po dlouhých osmi letech spor doputoval až k nejvyššímu tchajwanskému soudu, který rozhodl ve prospěch matky. Nezdárnému synkovi uložil uradit zbylý dluh 754 000 dolarů a přihodil k tomu i tučné penále. Celkově tak má syn své matce uhradit 967 000 dolarů.

TIP: Nechtějí vám rodiče dávat kapesné nebo zaplatit školu? Žalujte je!

Na naše poměry neobvyklý spor rozvířil v asijské zemi vášnivou debatu. Na rozdíl od Evropy je na Tchaj-wanu (ale i například v Číně) uzákoněná povinnost dětí postarat se v dospělosti o své stárnoucí rodiče. V opačném případě jim hrozí vysoké pokuty. Známé jsou i případy, kdy soud dětem nařídil nejen finanční podporu, ale i pravidelné návštěvy rodičů. Jen ve zcela ojedinělých případech se ale podobné spory dostávají k soudu. Rodiče obvykle nechtějí „prát špinavé prádlo“ na veřejnosti a mladí na to často hřeší. Péče potomků o své rodiče je navíc v asijské kultuře považována za důležitou ctnost a otázku rodinné cti.