Makedonie: Malá země Alexandra Velikého

Na začátku 90. let 20. století se Makedonie dokázala uchránit od etnických násilností, které Balkánem otřásaly po rozpadu Jugoslávie. Deset let po získání nezávislosti však stála na samém pokraji občanské války.

Zdroje hlavního napětí v jinak poklidné zemi představují neshody mezi etnickými Makedonci a etnickými Albánci, kteří tvoří asi čtvrtinu obyvatelstva. Zástupci albánské menšiny měli dlouhodobě pocit, že jsou jejich práva nedostatečná. Napětí pak vyvrcholilo během kosovské krize, když v Makedonii hledalo útočiště více než 140 000 albánských uprchlíků. Většina z nich se sice do Kosova vrátila během roku 2000, ale plamen nesváru už se rozhořel.

V březnu 2001 vypukly v Makedonii první násilnosti, které vládu přiměly k nasazení vojenských jednotek. Povstalci vyžadovali větší autonomii a boje trvaly až do srpna 2001. Vláda s rebely podepsala příměří a do země otevřela přístup silám NATO, které se postaraly o odzbrojení partyzánských útvarů. V listopadu 2001 se parlament shodl na změně ústavy ve prospěch albánské menšiny. Dnes mají Albánci na územích, kde jejich etnikum převažuje, větší správní autonomii a albánština se stala jedním ze dvou oficiálních jazyků.

Zobrazit na mapě Googlu

Relativní postup vpřed

Po ekonomické stránce se zemi zdánlivě daří velmi dobře a v roce 2009 ji Světová banka v žebříčku států nejvýrazněji zlepšujících ekonomickou výkonnost zařadila na čtvrté místo. Nejdůležitější sektor představují služby, které tvoří více než polovinu HDP. Průmysl představuje asi třetinu HDP a zemědělství zhruba osminu.

Po získání nezávislosti si Makedonie vybudovala otevřenou ekonomiku, která od roku 1996 stabilně rostla. Vláda úspěšně bojovala s inflací, ale na rozdíl od jiných balkánských zemí nedokázala přitáhnout dostatek zahraničních investorů. A to přesto, že zde v roce 2007 vznikly velmi jednoduché a přitažlivé podmínky pro podnikání díky zavedení rovné daně ve výši 12 %. Přes tyto snahy dnes Makedonie patří mezi nejchudší země někdejší Jugoslávie.

Vysoká nezaměstnanost a EU

Stát se potýká s nesmírně vysokou mírou nezaměstnanosti, která v rekordním roce 2005 dosáhla více než 37 % a od roku 2008 neklesla pod 30 %! Tento údaj však může být zkreslený existencí šedé ekonomiky, jejíž podíl se podle odhadů nachází mezi 20–45 %. Ve statistických výzkumech 72 % občanů udává, že se svým příjmem vychází „s potížemi“, nebo dokonce „s velkými potížemi“.

Rozvoj země brzdí korupce a neefektivní právní systém. Klíčový krok k lepší budoucnosti představuje možný vstup státu do Evropské unie. Už v roce 2005 souhlasili šéfové členských států EU, aby se Makedonie stala kandidátskou zemí. Plnému členství však z pohledu EU brání především přílišná korupce, ale také neurovnaný spor o používání názvu „Makedonie“. Povzbudivým vstřícným krokem pro tuto malou balkánskou zemi se tak od roku 2009 stalo alespoň bezvízové cestování jejích občanů v rámci Schengenského prostoru.