Litva: Baltský tygr v neohroženém tanci s ruským medvědem

Na jaře roku 2004 se Litva stala členem Evropské unie a NATO, a završila tak důležitou část svého postsovětského vývoje. Rusko se ovšem na rychlé rozšiřování západních struktur směrem na východ dívá s velkou nevolí. 

Tygr s nízkými daněmi

Přechod z plánované ekonomiky na tržní se neobešel bez finanční pomoci EU. Jakmile se však litevské hospodářství rozběhlo, zdálo se být k nezastavení – o zemi se dokonce hovořilo jako o „baltském tygrovi“. Jenže v roce 2009 nastal zásadní propad HDP, což mnozí ekonomové přičítali „přehřátí ekonomiky“ v souvislosti s globální finanční krizí, a o rok později dosáhla nezaměstnanost 17,8 %. Litva se přesto rychle vzpamatovala a pozvolný růst ji pak trvale zařadil mezi nejbohatší z nových členů Unie. Na počátku roku 2015 potom opustila svoji měnu litas a začlenila se do eurozóny.

Zobrazit na mapě Googlu

Litevské hospodářství se stále víc orientuje na výrobu technologicky náročných produktů, zejména v oblasti elektroniky, biotechnologií a informatiky. Není vyloučeno, že se na růstu podílí i jednoduchá a velkorysá daňová politika – podle Eurostatu má totiž Litva třetí nejnižší daňové zatížení ze všech členů EU. 

S „železnou lady“ v čele 

Po získání samostatnosti se na litevské politické scéně vedly dlouhé debaty, jak by se měl stát řídit. Referendum v roce 1992 nakonec rozhodlo, že země bude mít prezidenta v rámci modelu poloprezidentské republiky, který tvoří kompromis mezi parlamentním a prezidentským systémem. Hlava státu zodpovídá za utváření zahraniční politiky a za národní bezpečnost.

Zmíněné pravomoci má v současnosti v rukou Dalia Grybauskaitėová, jež stojí v čele Litvy od roku 2009 a v roce 2014 byla zvolena podruhé. Za svůj styl vládnutí si vysloužila přezdívku „ocelová magnolie“ nebo také „železná lady“ (jak byla dřív titulována britská premiérka Margaret Thatcherová). Grybauskaitėová totiž zaujímá zcela nekompromisní a otevřené postoje, zejména ve vztazích k Rusku: V minulosti přirovnala Vladimira Putina ke Stalinovi a Hitlerovi, obřího souseda nazvala „teroristickým státem“ a varovala, že moskevská agrese „se může rozšířit Evropou a ještě dál“. Její kritici tvrdí, že se svým chováním stává plnohodnotným Putinovým protějškem. 

Plot proti nebezpečí

Zdaleka ne všichni Litevci s rétorikou své prezidentky souhlasí a mnozí tamní politici se obávají, že dráždit takto ruského medvěda není šťastný nápad. Grybauskaitėová ovšem nehodlá ustupovat a ve stejném duchu se nesou i její další kroky. Loni vydalo litevské ministerstvo obrany příručku, jak by se měli občané chovat v případě ruské invaze, a bezplatně ji distribuovalo do domácností. Mimo jiné se v ní píše: „Výstřely za okny neznamenají konec světa.“ 

Před rokem také padlo rozhodnutí, že se k profesionální armádě přidají branci – a základní vojenská služba, kterou Litva v roce 2008 zrušila, byla obnovena. Mnoho Litevců včetně těch mladých však postoj hlavy státu sdílí, tudíž velkou část kvót pro brance naplňují dobrovolníci.

Nejnověji země zveřejnila záměr vybudovat podél 130 kilometrů dlouhé hranice s Kaliningradskou oblastí dvoumetrovou bariéru, jež by předešla jakékoliv ruské provokaci a zabránila pašování. Plot za 140 milionů eur by měl vyrůst do konce roku 2020 – a nebezpečný tanec kolem ruského medvěda tak pokračuje…