Kuvajt: Nejpokrokovější stát Zálivu

Již několik let probíhá v Kuvajtu politický boj mezi emírem a vládou na jedné straně a parlamentem na straně druhé. Monarcha a vláda, jež sestává z členů jeho široké rodiny, v tomto případě možná překvapivě hájí pokrok, zatímco parlament, který se v posledních letech dostal pod vliv islámských fundamentalistů, je stále konzervativnější.

Ženy volí ženy

Nesoulad postojů vlády a parlamentu se výrazně projevuje mimo jiné v přístupu k ženám. V roce 1999 udělil emír něžnému pohlaví právo hlasovat a kandidovat do padesátičlenného parlamentu, který ovšem rozhodnutí vládce zamítl. V květnu 2005 – pod vlivem emíra a za příznivějšího politického rozložení sil – země předchozí odmítnutí práv pro ženy zrušila: Dostaly tedy právo volit a v červnu téhož roku zasedla první žena i v kabinetu.

V dubnu 2006 pak ženy poprvé opravdu svobodně volily a v květnu 2009 vzešly z voleb první tři členky parlamentu. V říjnu téhož roku se práva slabšího pohlaví opět rozšířila: Jednalo se o právo obdržet pas bez souhlasu manžela a členky parlamentu se mohly samy rozhodnout, zda budou, či nebudou nosit šátek zakrývající vlasy neboli hidžáb.

Nulová tolerance

Dvě třetiny obyvatel Kuvajtu představují nepůvodní obyvatelé, přičemž nepřehlédnutelnou část z nich tvoří Arabové z jiných zemí. Bouří se, že nemají stejná práva jako Kuvajťané – a právě jejich vlivu se vláda v čele s emírem do budoucna obává. Pravděpodobně se domnívá, že z řad těchto lidí vzejde větší množství islámských radikálů, kteří budou stát tlačit ke stále většímu odklonu od demokratických principů.

Zobrazit na mapě Googlu

Nedávné případy jasně ukázaly, jaký postoj vláda k přistěhovalcům zaujímá. Nejprve médii proběhla zpráva, že byli k trestu smrti odsouzeni dva muži, které odhalili jako íránské špehy – jeden z nich byl Kuvajťan, druhý Íránec. Kromě toho skončilo na 5–25 let za mřížemi dvacet dalších mužů: Všichni prý patřili k členům teroristické buňky. Další zdánlivě banální zpráva informovala o případu dvou migrantů, které za krádež květin z veřejných záhonů bez milosti deportovali – v souladu s dřívějším prohlášením vlády, že bude vůči přistěhovalcům uplatňovat politiku nulové tolerance.

Zásoby černého zlata

Navzdory velkým ropným rezervám Kuvajt citelně zasáhla světová ekonomická krize, protože těžba nafty tvoří 94 % jeho exportních příjmů. Kuvajtské ropné rezervy činí asi 102 miliard barelů a do roku 2020 by chtěl stát zvýšit produkci na čtyři miliony barelů denně. Navzdory závislosti na černém zlatě tamní vláda doufá, že se na nadcházející léta připraví prostřednictvím tzv. Fondu pro budoucnost, do nějž ukládá 10 % ročních výnosů.