Kongo: Chudoba navzdory bohatství

Demokratická republika Kongo je druhou největší zemí Afriky. Má největší světovou produkci kobaltové rudy a velká ložiska mědi. Zdejší zásoby průmyslových diamantů představují 30 % světových zdrojů a pod zemí tady leží i 70 % světových zásob tantalu. Stát rovněž vlastní 50 % afrických lesů a říční systém, jenž by podle zprávy OSN mohl hydroelektrickou energií zásobit celý kontinent. Přesto jde o jednu z nejchudších zemí světa.

Pád z vrcholu

V roce 1960, kdy Demokratická republika Kongo získala nezávislost, byla po Jihoafrické republice průmyslově druhou nejrozvinutější zemí Afriky. Pak ovšem přišla první občanská válka a po ní likvidační režim prezidenta Mobutua. Když už se po svržení jednoho z nejhorších afrických diktátorů zdálo, že jsou Konžané z nejhoršího venku, přišla druhá občanská válka, jíž se pro její rozsáhlost říká také Velká africká válka. To vše v souhrnu zapříčinilo, že od poloviny 80. let zaznamenala konžská ekonomika drastický propad. Výrazně se snížila výroba i státní příjem a vzrostly zahraniční dluhy. Labilní právní systém, korupce, inflace a uzavřenost vládní ekonomiky a finančních operací se staly nedílnou součástí konžské situace.

Zobrazit na mapě Googlu

Uprchlíci ve vlastní zemi

K životu běžného konžského občana ovšem nepatří jen chudoba, ale bohužel i válka. Ta navzdory podpisu mírové smlouvy dodnes pokračuje ve východní části země. Dosud za sebou zanechala přes 5 milionů obětí, což z ní dělá nekrvavější konflikt od 2. světové války. Výzkum z roku 2009 přinesl informaci, že plných 76 % Konžanů v důsledku bojů utrpělo nějakou vážnou újmu. Existují četné zprávy o ozbrojencích zabíjejících civilisty, ničících majetek a páchajících sexuální zvěrstva.

Ve východní části státu je sexuální násilí na ženách považováno za běžný jev a jeho míra je bezpochyby nejhorší na celém světě. V roce 2003 prohlásil mluvčí Mbutijských pygmejů, zhruba čtyřicetitisícového menšinového etnika, že během války byli jeho lidé zabíjeni a pojídáni jako lovná zvěř. Z těchto příčin stále utíkají ze svých domovů desetitisíce lidí.

Pozapomenuté hrůzy

Reakce mezinárodního společenství na konžskou humanitární katastrofu je přinejmenším nepřiměřená. Hrůzy v samém srdci Afriky zůstávají většinou západního světa nepovšimnuty. OSN má sice v zemi velký vojenský kontingent, ale každodenní zločiny zůstávají nepotrestány. Také odpovědnost Rwandy a Ugandy za rozpoutání tohoto pekla na zemi zůstává bez přiměřených sankcí. Dnešní Demokratická republika Kongo je hodnocena jako jedna z nejzkorumpovanějších zemí světa.

I proto zde navzdory pomoci v hodnotě miliard dolarů, velkému kontingentu mírových jednotek a úspěšným demokratickým volbám každý měsíc stále umírá 45 000 lidí. Příčinou číslo jedna je podvýživa. A to v zemi, která má podle odborných odhadů minerální zásoby v hodnotě kolem 24 bilionů dolarů, což je více než součet HDP Evropy a USA.